O dva roky později

NYX

Pohupovala jsem se do rytmu hudby cestou zpátky na koleje po úžasném ranním tréninku. Mířila jsem do svého pokoje na tolik potřebnou sprchu a převlečení před vyučováním. Nemyslela jsem si, že by instruktoři byli zrovna nadšení, kdybych se na jejich hodině ukázala zpocená a od krve. Už mě před tím jednou varovali. Na svou obranu musím říct, že jsem byla rozptýlená a měla jsem zpoždění.

Ale to asi nebyla dost dobrá výmluva, zvlášť když jsem jim odmítla říct, co mě rozptýlilo. Kluci se mi líbili, to samozřejmě! Ale co se mi nelíbilo, byli ti horkokrevní Alfové, kteří si mysleli, že mě můžou zahnat do kouta a sahat na mě, kdykoliv se jim zachce. Jako to udělal ten idiot Tatum z jedné západní smečky. Myslel si, jakej to není drsňák a bůhvíco ještě, a že mě donutí se podřídit. HA! To tak!

Ušklíbla jsem se při vzpomínce na to, jak mě zahnal do kouta hned před dveřmi na dívčí koleje, uvěznil mě tam a zhluboka nasál moji vůni. Vykládal mi, jak mě „donutí křičet jeho jméno a podřídit se mu“. Ze začátku to bylo docela vzrušující! Ale v šestnácti, když jsem sem zrovna přijela, jsem o sexu vážně nevěděla vůbec nic. Ani jsem vlastně nechtěla. Ale teprve jeho další slova mě kurva naštvala.

„Až skončím s tou tvojí děvkovskou kundou, nechám ostatní kluky, aby se vystřídali, a uvidíme, jestli pro ně budeš křičet stejně jako pro mě.“

Byli jsme tu teprve dva týdny a Tatum byl Alfa v posledním ročníku. Myslím, že si myslel, že by mohl využít novou holku. Snažila jsem se ustoupit, nechtěla jsem dělat scénu, ale jeho ruka mě přitlačila zpátky ke zdi. Tvrdě. Nedovolil mi se pohnout.

Moje vlčice Morana se okamžitě naježila a můj klid byl ten tam. Nikdo! Nikomu, včetně zpropadeného krále, nebylo dovoleno se k nám takhle chovat. Takže není třeba dodávat, že jsem ho musela před všemi jeho kámoši odkázat do patřičných mezí a pěkně mu rozbít hubu. Museli mě držet čtyři jeho kamarádi a pár instruktorů mě muselo uklidňovat, protože s proléváním jeho krve jsem ještě neskončila.

Když to zjistili Tori a Cal, byli pořádně nasraní a chtěli krev, ale jako obvykle věděli, že už jsem se o to postarala. Oba mě prostě jen objali a poskytli mi tolik potřebnou emocionální podporu. Byli to moji nejlepší přátelé na celém světě a Tori byl v podstatě jako můj bratr.

Jsme na Akademii pro Alfy už něco málo přes rok, skoro dva, a domů se smíme vracet jen na tradiční svátky. Výcvik Alfů byl intenzivní, vyčerpávající, ale také velmi uspokojující. Moje vlčice tyhle tréninky milovala a já taky. Kromě tréninku nás Akademie udržovala v obraze i v běžných školních předmětech a také v historii naší říše a vlků. Učili nás, jak vést smečku a základy jejího chodu. Připravovali nás na to, abychom se stali vůdci. Dynamika pobytu na této škole nám umožňovala utvářet pouta a spojenectví s ostatními smečkami v království. Pro Toriana a další Alfy to bylo nezbytné.

Pro mě už tolik ne. Nebyla jsem Alfa a žádnou smečku jsem přebírat neměla. Dokonce jsem ani neměla kráčet ve stopách svého otce a stát se dalším Královským Deltou. I když jsem byla šťastná, že tu mohu být se svými dvěma nejlepšími přáteli a mít tuhle příležitost, pořád jsem si nebyla jistá, jaké je vlastně moje místo. Možná si mysleli, že se stanu Lunou nějakého Alfy. Vím, že si oni (naši rodiče) mysleli, že Torian a já budeme druhové, nebo v to alespoň doufali. Byli jsme si s Torianem blízcí, ale takové city jsme k sobě nechovali, spíš jako bratr a sestra. Kromě toho jsem se už dávno zakoukala do někoho jiného.

Ať už mě to však na Akademii pro Alfy bavilo sebevíc, stýskalo se mi po domově. Chyběli mi rodiče a chyběli mi naši další kamarádi ze střední (to málo, co jsem jich měla). Lidé, co navštěvovali tuhle školu, měli většinou hlavu zaraženou hluboko ve vlastním zadku a já jsem tu moc dobrých přátelství nenavázala. Většina holek se mi vyhýbala, vždycky byly zastrašené mou silou, nebo jsem na ně asi byla moc klučičí typ. To, a taky mi všechny záviděly můj vztah s Torianem a Calem. Kluci se mnou mluvili jen tehdy, když mě balili, nebo když museli v rámci tréninku. Taky se děsili mojí síly. Nemůžu jim to mít za zlé. Který Alfa by chtěl, aby mu natrhla prdel holka pokaždé, když s ní vstoupí do ringu.

Nechápejte mě špatně, našla jsem si tu i pár úžasných přátel, a doufám, že tahle přátelství vydrží i poté, co se vrátíme do Královské smečky.

Dorazila jsem ke dveřím dívčích kolejí a zamířila do druhého patra, kde byl můj pokoj. Škola pro Alfy byla pro budoucí Alfy, Luny, Bety a, pokud jste byli bohatí, pro některé třetí ve velení. Já nepatřila ani do jedné z těch tříd, ale král chtěl, abych byla dobře obeznámena se všemi pozicemi, takže jsem absolvovala nejen trénink a hodiny pro Alfy, ale také hodiny pro Luny (nuda). Otec tvrdil, že trénink pro Luny potřebuju, abych trochu „zjemněla“ a potkala nějaké ženy v mém věku, plus tu byla šance, že skončím jako družka nějakého Alfy.

Na co jsem potřebovala další ženy? Měla jsem mámu, aby mi vysvětlila, jak je to se včeličkami a ptáčky, a své dva nejlepší kamarády, se kterými jsem mohla trávit čas a dostávat se do průšvihů.

Přesto, když jsem vcházela do svého pokoje (naštěstí jsem ho s nikým nesdílela), vzpomněla jsem si na Valerie, se kterou jsem se v uplynulém roce seznámila a spřátelila. Nebyly jsme si vůbec podobné, ale sedly jsme si. Valerie byla krásná dívka, prvorozená a jediná dcera Alfy ze smečky Pobřežního měsíce, a její otec si byl jistý, že se stane družkou nějakého Alfy, a tak ji poslali sem. Měla krásné kudrnaté hnědé vlasy a hluboké hnědé oči se světlým odstínem pleti. Byla nižší než já, ale měla naprosto božskou postavu a přesně věděla, jak se obléknout, aby oslnila. Byla drzá, tvrdohlavá a nadávala jako dlaždič, ale to všechno takovým jemným ženským způsobem. Nikdy nenosila moc make-upu, jen tolik, aby zvýraznila své plaché srnčí oči a rty jí vypadaly plnější.

Otevřela jsem dveře svého pokoje, skopla boty, přetáhla si sportovní podprsenku přes hlavu a hodila ji na postel. V pokoji toho moc nebylo; manželská postel, komoda a noční stolek v matně hnědé barvě a kostkované křesílko pro dva s červeným kobercem přehozeným přes podlahu z tvrdého dřeva. Další dvoje dveře v pokoji vedly do šatny a do malé koupelny, kde bylo umyvadlo, toaletka a sprcha, to vše obložené bílými kachličkami.

Zbytek oblečení jsem hodila na podlahu v koupelně, pustila sprchu a vlezla do ní, abych ze sebe smyla špínu a pot. Obzvlášť jsem to milovala, když byl trénink intenzivní. Čím brutálnější, tím lepší. Povzdechla jsem si, když mi teplá voda stékala po těle. Dneska žádných moc modřin nebylo, protože jsem nesparovala s instruktory, jen s Betami a Alfami. Nenáviděla jsem to, vždycky to znamenalo, že se musím krotit a neukazovat svou plnou sílu.

Když jsem vylezla, oblékla jsem si černé úzké džíny, světle šedý svetr s hlubším výstřihem, který mi sahal těsně nad boky a trochu mi padal z ramen, a obula si pár černých kozaček ke kolenům. Valerie trvala na tom, abych si tenhle outfit koupila. Říkala, že jsem moc sexy na to, abych pořád nosila plandavé džíny a trička. A musím říct, že jsem si to oblečení zamilovala, perfektní na podzim, mé nejoblíbenější roční období.

Učesala jsem si své jahodově blond vlasy, nanesla si trochu průhledného lesku na rty a přidala trochu řasenky, aby moje zelené oči vynikly. Nevypadala jsem špatně. Byla jsem vysoká, s výškou bezmála metr osmdesát vyšší než průměrná vlčice, a svalnatá. Ne takové ty svaly ze vzpírání, ale hezky vyrýsované rysy a definované břišní svalstvo. Pro někoho jsem mohla působit trochu zastrašujícím dojmem, obzvlášť s tím jedním přirozeně černým pramenem, který se mi táhl po levé straně vlasů, s mou svalnatou stavbou a výškou.

„Jak je, mrcho!“ Otočila jsem se a uviděla Valeriiny poskakující kudrliny a její hlavu nahlížející do dveří. Kývla jsem hlavou a pokynula jí, aby vešla dál. Většinou by prostě nakráčela dovnitř. Nejsem si jistá, jestli vůbec ví, jak se klepe.

„Takže vyrážíme po vyučování nakupovat něco na zítřejší večer?“ zeptala se a posadila se na okraj mojí postele.

Na pozemcích se nachází „opuštěné panství“, kde studenti vyšších ročníků pořádají večírky. Instruktoři a zaměstnanci školy nad naším pařením přivírali oči, ale vždycky byli dost blízko na to, aby se ujistili, že se nestane nic drastického a věci se nevymknou kontrole. Někdy se tam objevili i nějací předchozí navrátivší se Alfové, jako by dělali dozor.

Hodiny a trénink pro Alfy mohly být prodlouženy, dokud nejste připraveni převzít smečku nebo dokud vám není jednadvacet.

„Jo, jasně, proč se telepaticky nespojím s Torianem, abych zjistila, jestli se on a Cal taky nechtějí přidat? Jestli ti to nevadí?“

„Jo, to zní dobře,“ odpověděla, vstala a uhladila si béžovou sukni ke kolenům a bílý rolákový kašmírový svetr, s malým úsměvem na tváři doprovázeným šibalským zábleskem v oku.

S tím jsme obě vyrazily ze dveří a sešly dolů na vyučování. Ona měla hodinu pro Luny a já měla strategii. Jediné hodiny, které jsme měly společné, byly ty o designu, což byla nuda. Nikdy jsem si nedokázala představit samu sebe, jak zařizuji sídlo smečky nebo vybírám barvy pro nějaké události a výzdobu. Nebo jak vybírám a aranžuji květiny. Musela jsem se sama sobě smát. Zatímco Valerie měla na tyhle věci oko, já měla oko pro bojovou strategii. To jsem měla po otci a byla jsem na to hrdá!

*Ahoj Tori, jsi tam?* Zkusila jsem se s ním telepaticky spojit a samozřejmě jsem hned dostala odpověď.

*Copak, krásko? Zrovna jsem dorazil na hodinu.*

*Valerie a já jdeme po vyučování ven pro něco na sebe na zítřek. Chcete pak s Calem přijít a zajít si na jídlo?* Počkala jsem pár vteřin s vědomím, že se ptá svého Bety.

*Cal říká, že jo, haha. Takže jo, sejdem se potom u mýho auta.* S tím jsme to telepatické spojení prozatím ukončili.

My čtyři jsme byli rozhodně jednotka a Valerie jsme do naší malé skupinky přivítali téměř okamžitě.

*****

POHLED TORIANA

S Calem jsme stáli opření o můj pick-up a čekali, až se k nám připojí Nyx a Valerie. Chtěly si jít koupit nové oblečení na zítřejší párty.

V pátek večer se vždycky někde konala nějaká párty a ruku v ruce s párty šel alkohol a vlčice. Ušklíbl jsem se nad svou poslední myšlenkou. Jako Alfa a další v pořadí na trůn jsem měl kolem sebe neustále nějaké holky; byl jsem vyloženě magnet na ženský. Ale vždycky jsem věděl, že je to mým vzhledem, penězi a titulem. Nikdy ne mou osobností. To ale těmhle kariéristickým vlčicím, co se chtěly dostat výš, bylo fuk.

Tak či tak, v posledních měsících jsem nebyl ten, kdo by odmítal dobře vypadající a svolnou vlčici. Na rozdíl od Cala jsem se schovával pro svou družku, dokud jsme nešli na jeden z těch večírků, nevypili toho až moc a já nenarazil na drobnou brunetku, jejíž jméno si už ani nepamatuju, a která byla velmi přesvědčivá a já najednou zjistil, že má rty obemknuté kolem mého ptáka, což vedlo k tomu, že mě obkročila a mé hormony převzaly velení.

Konečně jsem pochopil, proč je Cal takový děvkař a já byl v nebezpečí, že se jím stanu taky. Spousta alkoholu a svůdná holka a nedokázal jsem ovládnout své pudy. Ubohé, ale co už, jsem chlap, a k tomu Alfa. Máme sklony k primitivnějším pudům a je pro nás těžké tyhle stránky našich emocí ovládat. Obyčejně naši vlčí podstatu uspokojil pořádný běh, tréninkový zápas nebo sex.

„Takže se vážně budeme dívat, jak si holky zkouší oblečení, že jo?“ zeptal se Cal a rty se mu zkroutily do úšklebku.

Protočil jsem nad ním oči.

„Kámo, dochází ti, že jsou jako sestry, že jo?“ Teď byla řada na něm, aby protočil oči nade mnou. Cal byl rozhodně proutník, holky nedokázaly odolat jeho urostlé, vysoké postavě a šibalským oříškovým očím, které vždycky ukazovaly jeho hravou stránku.

„Zatracená Bohyně!“ hvízdl tiše, když jsme sledovali, jak k nám holky kráčí přes společné pozemky. „Jednoho dne, kámo, jednoho dne. Jestli se z ní nevyklube tvoje družka, ach, jak rád bych měl ty její dlouhý nohy omotaný kolem svýho –“

Přerušil jsem ho tichým zavrčením.

„Dobrý, dobrý,“ řekl. „Je zakázaná, já vím. Každá vlčice chce být jako ona a každý vlk by ji chtěl.“ Povzdechl si a hravě do mě strčil ramenem.

Znovu jsem zavrčel. Museli by nejdřív jít přeze mě, než by se jí nějaký vlk vůbec dotkl.

„O to nejde, je jako moje sestra. To víš. A ano, jsem si docela dobře vědom toho, jak sexy Nyx je. A fakt nechci poslouchat, jak by ji chtěl můj nejlepší kámoš, kterej s ní mimochodem taky vyrostl, ošukat!“ Zvyšoval jsem pomalu hlas, trochu mě začalo štvát, jak se Cal na blížící se holky pořád dívá.

Jak jsem sledoval Nyx a Valerie mířící k nám, nemohl jsem si pomoct a viděl jsem, v jakou krásnou ženu začíná Nyx dorůstat. Její dlouhé načervenalé blond vlasy jí visely přes holá ramena a jen lehce se dotýkaly vrcholků jejích pevných, plných prsou, která dnes halil přiléhavý šedý svetr spadající z ramen. Těsné džíny se jí upínaly na vypracovaná stehna a obepínaly zadeček ve tvaru srdce.

I na tuhle vzdálenost jsem pod jejími tmavými řasami viděl pronikavé smaragdové oči a její našpulené rty. Její vysoké kozačky měly mírný podpatek, díky kterému byla skoro tak vysoká jako většina vlčích samců. Vypadala silně, ale zároveň měla tělo supermodelky, a který dominantní samec, Alfa, by něco takového nechtěl?

Já, já to nechtěl. Lži. Můj bože, byla nádherná a párkrát jsem ji viděl nahou, jelikož se mnou žila v Královských komnatách paláce – omylem, samozřejmě, a ještě předtím, než jsme dostali naše telepatické spojení pod kontrolu, jsme se občas nechtěně spojili nebo jeden druhému promítali své vlastní obrazy, aniž bychom o tom vůbec věděli. Ale ne, dokázal jsem ocenit její krásu a obdivovat její postavu, ale prostě jsem nedokázal vnímat moji Nyx tímhle způsobem. Byla to sestra, ne?

Opět lži.

Nebyli jsme spojeni krví, ale byli jsme provázaní jako dvojčata. Naše pouto se utvořilo v den, kdy jsme se oba po krvavé bitvě narodili pod Mrazivým měsícem. A ještě víc, když byla v pouhých osmi letech ochotná položit svůj život za můj. Od té doby jsme byli v podstatě nerozluční. Vždycky jsme věděli, kde ten druhý je. Stala se z ní moje ochránkyně, což mohlo být občas trapné, protože mě kvůli tomu, že mě chrání holka, teda pěkně popichovali, ale já taky věděl, jak moc je silná a zuřivá, a nechtěl bych, aby mi kryl záda někdo jiný. A to popichování v Královské smečce ustalo ve chvíli, kdy si všichni ostatní uvědomili, že je to sakra drsná holka taky.

V patnácti letech otec požádal, aby se k nám přestěhovala do královského křídla, i když bydlela jen kousek odtud. Chtěl, aby se se mnou učila královským povinnostem, a myslel si, že život s námi jí poskytne lepší vhled. Mně to nepřipadalo tak zvláštní jako lidem mimo rodinu. Její matka, teta Cor, byla přinejmenším vytočená, ale nakonec se oba, ona i její manžel, strýc Jaxon, podvolili a pochopili to.

Nyx prošla výcvikem na královnu a pak byla poslána sem, na Akademii pro Alfy.

Ze začátku jsem předpokládal, že je to proto, že si všichni myslí, že nakonec budeme druhové, ale rychle jsem zjistil, že to má víc co do činění se strachem. Tedy alespoň ze strany mého otce, ten z Nyx cítil určitý strach, a proto si ji chtěl udržet nablízku.

Nyx byla silná a chytrá a s její vlčicí se muselo počítat jako se skutečnou hrozbou. Byla silnější než kdokoliv, koho jsem kdy potkal nebo znal, což zahrnovalo mě i krále, a skutečnost, že dokázala odmítnout rozkaz a odolat králově moci, ji dělala nebezpečnou.

Už v patnácti letech při tréninku v Královské smečce nesčetněkrát natrhla prdel našemu Betovi i svému vlastnímu otci. Nejsem si ani jistý, jestli by se jí tady na Akademii dokázal někdo postavit. I přes všechny ty svoje drsné dovednosti a sílu však měla ve skrytu duše něžné srdce.

Byla laskavá, dokud jste si ji neznepřátelili nebo neohrozili mě, a její srdce bylo čisté a zranitelné, měla nádherný pohled na svět a snažila se ve všech lidech a situacích najít to nejlepší. Její něžnou stránku nespatřilo mnoho lidí, ale já ano, a přesně proto jsem ji potřeboval chránit před světem. Ona mě chránila před hrozbami a já chránil její srdce.

Takže jsem v ní nikdy nemohl vidět nic víc než sestru, nebo snad ano?

Láska, kterou jsem k ní choval, jen den ode dne rostla. A doufal jsem, že jednoho dne najde svého druha v naší smečce, aby mě už nikdy nemusela opustit. Nemyslím si, že bych zvládl nemít ji nablízku, tak moc blízcí a provázaní jsme byli.

Cal se odlepil od boku mého pick-upu a natáhl paže k blížícím se dívkám.

„Jediný, co říkám, Toriane, je, že kdyby mi tahle příležitost spadla do klína, Nyx bych nikdy neodstrčil.“ Udělal k nim krok a ovinul paži kolem Nyx, vmáčkl se mezi holky a druhou paži přehodil přes Valeriina ramena.

Přitáhl jsem si Nyx k boku a vlepil jí pusu na spánek. Vřele jsem se s ní přivítal, než jsme všichni nasedli do pick-upu a vyrazili k městskému obchoďáku. Ale nejdřív jsem ještě věnoval Calovi varovný pohled, který se však setkal se šibalskýma očima a stejně tak šibalským úsměvem. Zasraný Cal.