"Kde jsi zase flámovala? Uvědomuješ si vůbec, jak důležitá je tahle událost? Proč jsi přijela tak pozdě?! To už přeháníš!"

Než se Marcella Astorová vůbec stačila narovnat, uslyšela chladné kárání svého otce.

Jakmile to Marcella Astorová zaslechla, svraštila obočí a obrátila svou pozornost ke skupince tří lidí sedících poblíž.

Chloe Mercerová a její matka Diane Lombardová seděly po levici a po pravici jejího otce. Byly mu tak blízko, že se zdálo, jako by patřili do jedné rodiny.

Po smrti matky Marcelly Astorové přišly na přání zesnulé matky do rezidence Astorů bydlet Chloe Mercerová a Diane Lombardová. Vábily mladou dívku k tomu, aby způsobovala další a další potíže.

V očích jejího otce, Arthura Astora, se z ní stala naprostá potížistka, která uměla jen dělat zmatek, a budižkničemu, které nedokázal pořádně vychovat.

Byla to také jeho lhostejnost a kárání, co způsobilo, že Marcella Astorová cítila, že od něj dostává méně náklonnosti, což ji vedlo k tomu, že se k intrikánské Chloe Mercerové a Diane Lombardové chovala jako k nejbližším členům rodiny!

"Prosím, přestaňte Marcellu kárat, strýčku. Určitě připravovala dárek k narozeninám pro dědečka Sinclaira. To je ten důvod, proč jsi přijela pozdě, viď, Marcello?"

Zrovna když Marcella Astorová přemýšlela, že promluví, zazněl přeslazený hlas Chloe Mercerové.

Ten hlas k vzhledu Chloe Mercerové dokonale seděl. Vypadala poslušně a neškodně. Nikdo by neměl pocit, že se před ní musí mít na pozoru, ale nikdo by také neuvěřil, že pod tak neškodně vypadající tváří se skrývá černé a podlé srdce.

Marcella Astorová musela silou potlačit svůj odpor, aby se vyhnula tomu, že by prohlášení své sestřenice roztrhala na kusy.

"Přesně tak. Naše Marcella ví, že dnes má dědeček Sinclair narozeniny, takže pro něj určitě připravila nějaký od srdce darovaný dárek. Proč by jinak dorazila pozdě na tak důležité setkání?"

Matka Chloe Mercerové, Diane Lombardová, která byla zároveň tetou Marcelly Astorové z matčiny strany, dodala v souladu se slovy své dcery.

Marcella Astorová se chladně podívala na matku a dceru, které pracovaly v tandemu. Ve skutečnosti dorazila přesně včas, ale ony trvaly na tom, že má zpoždění.

Vypadalo to, jako by jí pomáhaly přijít s vysvětlením, ale ve skutečnosti na ni chystaly past, aby její pád byl ještě horší.

V jejím předchozím životě myslela jen na to, jak zničit svatební banket. Jak ji vůbec mohlo napadnout přinést dědečkovi Sinclairovi dárek?

"Proč všem neukážeš svůj dárek teď, Marcello?"

Diane Lombardová to podle očekávání s úsměvem navrhla.

"Já..."

Jakmile se Marcella Astorová chystala promluvit, Chloe Mercerová ji přerušila.

"Marcella má určitě v plánu připravit dědečkovi Sinclairovi překvapení! Co kdybych ho mezitím zabavila já?"

Jako kouzlem vytáhla Chloe Mercerová pěkně zpracovanou krabičku a došla ke starému pánu Sinclairovi, než ji před ním otevřela.

"Dědečku Sinclaire, slyšela jsem, že rád sbíráš dýmky. Trvalo mi dlouho, než jsem našla vhodný kousek achátu a osobně jsem ho pro tebe zpracovala do podoby dýmky. Podíval by ses, jestli se ti líbí?"

Starý pán Sinclair byl známý tím, že rád sbíral dýmky. Jakmile dárek uviděl, nemohl si pomoct a natáhl ruku, aby ho vyndal z krabičky.

"To je od tebe opravdu pozorné."

Oči starého muže se rozzářily a spokojeně přikývl. Paní Sinclairová, která stála vedle něj, se na Chloe Mercerovou také podívala s uznáním.

"Páni, tahle mladá dáma je opravdu oddaná rodině."

"Je to má povinnost," odpověděla Chloe Mercerová skromným hlasem, než ustoupila stranou.

Tentokrát však Marcella Astorová nepřehlédla spokojený pohled v jejích očích.

Její sestřenice předstírala, že jí pomáhá z trapné situace, než vytáhla vlastní dobře promyšlený dárek, aby si získala uznání a lásku starších Sinclairů.

A tak by čestná hostka, Marcella Astorová, nebyla schopná dát dědečkovi Sinclairovi žádný dárek, což by u starších z rodiny Sinclairů vyvolalo velmi špatný dojem!

"Zabít dvě mouchy jednou ranou, co? Jaký dobrý plán!

Je mi líto, že tě zklamu, ale v tomhle životě ti už nedovolím dostat to, co si přeješ!"

"Dědečku Sinclaire, teď je řada na mně, abych ti dala dárek k narozeninám!"

Prohlásila radostně Marcella Astorová. Jak očekávala, uviděla v očích Chloe Mercerové šok a na tváři Diane Lombardové křečovitý výraz.

"Dědečkovi se určitě bude líbit cokoli, co mi dáš, Marcello. Rychle, ukaž mi, co máš!"

Dědeček Sinclair okamžitě začal vzrušeně mluvit. Pozornost všech starších z rodin Sinclairů a Astorů se velmi rychle přesunula od Chloe Mercerové k Marcelle Astorové.

"Tenhle dárek jsme pro tebe speciálně připravili já a bratříček Ric!"

Rty se jí při mluvení pomalu pootevřely. Pak přistoupila k Alaricu Sinclairovi a zvedla mu paži.

Najednou cítila, jak se mužovo tělo okamžitě napnulo, stejně jako jeho zkoumavý pohled...

"Připravili jste ho oba dva?" zeptala se paní Sinclairová přímo.

V tu chvíli na ni nejenže Alaric Sinclair vrhal zkoumavý pohled, ale dokonce i starší z rodin Sinclairů a Astorů byli nesmírně šokovaní.

Pro Marcellu Astorovou bylo snadné pochopit proč. V jejím minulém životě všem dávala najevo svůj odpor k Alaricu Sinclairovi poté, co se dozvěděla, že se s ním má zasnoubit. Celý den se před ním schovávala, tak jak by bylo možné, aby dárek připravili společně?

"Jo!" pokračovala Marcella Astorová ve svém blafování.

Jednou zatahala Alarica Sinclaira za paži, ale on stále zůstával nehybný.

"Bratříčku Ricu..."

Jakmile uslyšel její bezmocné zvolání, jeho ledový pohled dopadl na tvář Marcelly Astorové. Vydržel to zhruba jednu vteřinu, než se dal do pohybu.

Tajně si oddechla a na zádech už jí vyrazil studený pot. Tentokrát to hrála opravdu na hraně, ale naštěstí se jí nakonec podařilo přimět ho k pohybu.

Vedla ho skrz jejich hosty směrem k orchestru umístěnému na jedné straně velké dvorany. Tento čin okamžitě způsobil, že všichni přítomní byli v šoku.

"Co se to snaží udělat? Neříkejte mi, že bude hrát na klavír?"

"Není Marcella Astorová jen bohatá budižkničemu? Jak by vůbec mohla umět hrát na nějaký hudební nástroj?"

Marcella Astorová si zachovala chladnou hlavu, i když se setkávala s tázavými pohledy všech. Pustila paži Alarica Sinclaira a vzala si housle od hudebníka v orchestru.

"Pamatuješ si to ještě?" zeptala se Marcella Astorová.

Než na housle zahrála melodickou melodii, otočila se a podívala se na Alarica Sinclaira.

"Ano."

Pohled Alarica Sinclaira se okamžitě změnil a on sám z vlastní vůle došel ke klavíru. Když si sedl, dopadlo na něj slabé světlo. Díval se na ni z profilu, ten dusivý tlak, který na ni vždy vyvíjel, byl už dávno pryč. V jeho pohledu, který nebyl nikdy hřejivý, byl teď dokonce náznak jemnosti.

Vypadal přesně jako romantický a milující princ z pohádky.

Srdce Marcelly Astorové začalo divoce bít. Ovládla své emoce a věnovala dědečkovi Sinclairovi, který seděl na terase ve druhém patře, hlubokou a elegantní poklonu, než s obrovskou jistotou zahrála dojemnou předehru.

O pět vteřin později se prsty Alarica Sinclaira začaly rychle pohybovat. Nízký a bohatý zvuk klavíru harmonicky splýval s houslemi.

Hudba byla chvílemi velkolepá a úderná, jindy zase jemná a táhlá, nesoucí sladkost dvou milujících se lidí. Občas byla heroická a zároveň tragická, vyvolávající pocit úlevy, který by člověk mohl cítit na konci svého života.

Měli pocit, jako by se před nimi odehrála celá životní cesta člověka; od samého rozpuku jeho mládí až po soumrak jeho života. Přesto zůstal věrný svým slibům a jeho láska se nezměnila.

Hosté už ohromeně oněměli. Buď byli tímto mistrovským výkonem omámeni, nebo se na něj potichu soustředili.

Výrazy všech na terase ve druhém patře, kromě Diane Lombardové a její dcery, se změnily.

Otec Marcelly Astorové a dokonce i rodiče Alarica Sinclaira lítostivě pohlédli na pár, jejich pohledy obsahovaly složitou směsici pocitů.

Samotný starý pán Sinclair se plně soustředil na ty dva, kteří do svého vystoupení vkládali obrovské úsilí. Do mysli mu vstoupila neochvějná myšlenka.

Marcella Astorová byla ponořená do své hudby a zrak se jí nekontrolovatelně rozmazával. Byl to její první duet s Alaricem Sinclairem po devíti letech.

Skladbu, kterou ona i Alaric Sinclair předváděli, složila babička Sinclairová. Samotný text k ní napsal dědeček Sinclair.

Tato skladba byla důkazem jejich vzájemné lásky a požehnáním pro budoucnost Marcelly Astorové a Alarica Sinclaira.

Marcella Astorová však byla příliš mladá na to, aby věděla, co je to láska. Promarnila svou šanci a nakonec je zklamala.

Dnes tuto skladbu vracela zpět dědečkovi Sinclairovi a stejně tak i sobě.

"V tomhle životě tě už nikdy nezklamu, Alaricu Sinclaire!"

Po dohrání měla Marcella Astorová obličej posetý slzami. Nečekala, že dokážou hrát tak harmonicky poté, co spolu za celých devět let ani jednou necvičili.

"Hrála jsi opravdu nádherně."

Marcella Astorová ho v slzách pochválila. Muž k ní pomalu přistoupil a neohrabaně natáhl ruku, aby jí setřel slzy.

"Neplač," řekl jednoduše a jeho nádherně tvarované rty se pootevřely.

Marcella Astorová na toho muže nechápavě zírala. Proč neodmítala jeho dotek?

"Výborně! Výborně! Výborně! Tenhle dárek se mi líbí obzvlášť moc!"

Dědeček Sinclair řekl třikrát "výborně", což bylo důkazem toho, jak moc se mu tenhle narozeninový dárek líbil.

Marcella Astorová položila housle a usmála se. "Dědečku Sinclaire, babička v minulosti chtěla, aby ses o sebe dobře staral. Pamatuješ si ještě, že bys měl méně pít a kouřit?"

"Pamatuju, pamatuju! Už nekouřím!"

Starý pán Sinclair okamžitě opovržlivě hodil dýmku, kterou měl v ruce, zpět do krabičky a už se na ni ani nepodíval.

Marcella Astorová se nenuceně usmála. Kradmo se podívala po očku na Chloe Mercerovou, která seděla v rohu. "Tsk, tsk... Podívej se na tu neškodnou a milou tvářičku, jak zrudla vzteky!"

"Vy dva uličníci! Miluju vás a přitom mě dokážete tak vytočit, víte to?"

Dědeček Sinclair vesele sešel ze schodů a každou svou rukou je vzal za jednu jejich ruku.

"Poslouchejte mě všichni! Dnes slavím sedmdesátiny, ale mám pro vás pro všechny zprávu, která je ještě mnohem důležitější..."

Srdce Marcelly Astorové se divoce rozbušilo. Konečně to přichází!