Marcella Astor okamžitě o krok ucouvla a s nesmírným odporem uhnula před rukou Caleba Ramseyho.
V minulém životě se nechala svést jeho medovými řečmi a bez rozmýšlení ho vzala za ruku, věříc, že spolu zůstanou, dokud jim vlasy nezešediví. Ale nakonec? Byla to jen bezedná propast.
Caleb Ramsey si jen myslel, že se Marcella Astor stydí, a dál pronášel svá slova lásky.
"Cello, odvedu tě od Sinclaira..."
"Ne."
Marcella Astor bez výrazu přerušila zamilovaná slova Caleba Ramseyho.
"Co jsi to řekla?"
Veškerá falešná něha Caleba Ramseyho mu zamrzla na tváři, když na Marcellu tupě zíral. Myslel si, že se přeslechl.
"Jen odpovídám na tvou otázku. Řekla jsem ne, to znamená, že tě už nemiluji."
Marcella Astor se chladně ušklíbla.
"Cello, nutí tě Alaric Sinclair, abys to říkala? Nebo jsi na mě pořád naštvaná? To, co se stalo dnes přes den, byla moje chyba, prosím, odpusť mi. Přestaň vyvádět a rychle se mnou odejdi!"
V Calebově tváři se zračila panika. Zatímco v duchu Marcellu proklínal, že to s ní je těžké, znovu na ni začal mluvit sladce.
"Calebe Ramsey, to nerozumíš lidské řeči? Alaric Sinclair mě k ničemu nenutí a ty mi nestojíš ani za to, abych na tebe byla naštvaná, nestojíš mi za žádné city.
"Protože já, Marcella Astor, tě už nemiluji! Budu s Alaricem Sinclairem. Už tomu rozumíš?"
Marcella záměrně zvýšila hlas, aby ji Caleb zřetelně slyšel, ale také aby to jasně slyšel ten ďábel stojící za ní.
Nikdo jí nebude kazit zásnubní večeři. Když už si Caleb Ramsey koledoval o malér tím, že sem přišel, využije této příležitosti a jejich vztah nadobro ukončí!
"Ty! Ty vážně chceš být s Alaricem Sinclairem?"
Marcella Astor chladně sledovala, jak Caleb reaguje jako kočka, které někdo šlápl na ocas, poskakuje a naštvaně prská.
"Cello, kolikrát jsem ti to říkal? Vzhledem k tomu, jak vznešený muž Alaric Sinclair je, jste vy dva rozdílní jako nebe a dudy!
"Jak by mohl o někoho, jako jsi ty, vůbec stát? Myslíš, že ho zajímáš s tvými špatnými známkami, vztekem a rvačkami?
"Chce si s tebou jen hrát. Jen já tě přijmu celou a budu tě upřímně milovat!"
"Přijmout mě? Milovat mě?"
Marcella Astor se při jeho slovech málem rozesmála nahlas. Poté, co ji znevažoval nejrůznějšími urážkami, se pasoval na piedestal s tím, že 'na celém světě tě chci jen já, nikdo jiný by tě nechtěl'. Tohle že je láska?
"Jako nebe a dudy? Jsem dcera rodiny Astorů, jedné ze Čtyř velkých rodin v Crown Capital. Alaric Sinclair a Marcella Astor se k sobě hodí dokonale.
"Co se týče tebe a mě, jsme jako nebe a dudy, že?"
Marcella přelétla pohledem po Calebovi. V jeho očích byl její lhostejný výraz projevem opovržení a znechucení.
"Alaric Sinclair je bohatší než ty, hezčí než ty a výjimečnější než ty. I kdyby to mělo být jen pro zábavu, jsem ochotná na to přistoupit!
"Proč bych si měla vybrat tebe? Copak stojím o tvůj druhořadý rodinný původ, tvé neúspěchy nebo tvůj tělesný zápach?"
Když si Marcella takto ulevila, cítila se mnohem lépe.
A ta agresivní temná aura, která ji dosud obklopovala, teď připomínala uchlácholenou šelmu, když náhle zjemněla.
Marcella vydechla. Cítila se, jako by znovu ožila.
"Mar! Cello! Astorová!"
Výraz Caleba Ramseyho potemněl a on vykřikl její celé jméno.
Jeho tělesný zápach byl vždy tajemstvím, o kterém se nemohlo mluvit, a teď, když to Marcella odhalila, jako by se před zraky veřejnosti obnažila ošklivá jizva.
Jeho mužská pýcha a hrdost byly pod jejíma nohama zcela rozdupány a jeho pravá povaha se ukázala v plném světle.
Marcella Astor zívla nudou. Nehodlala s Calebem ztrácet další čas a pronesla s konečnou platností:
"To je vše, co k tomu mám. Od dnešního dne jsou mezi námi přerušeny veškeré vazby. Pokud mě budeš ještě někdy obtěžovat, tak..."
"Cello! Co to děláš?!"
Než Marcella stačila domluvit, ozval se za ní najednou rozzlobený hlas muže středního věku.
Prudce se otočila a uviděla, jak ve dveřích stojí temný dav lidí. Byl tam Arthur Astor společně s rodiči Alarica Sinclaira, dědečkem Sinclairem a dědečkem Astorem.
Všichni se na ni dívali se smíšenými pocity. Atmosféra působila, jako by... přistihli pár při zakázaném činu přímo při činu!
Marcellino srdce poskočilo! "Chloe Mercer, ty mrcho!" Jako by se bála, že ji dnes nestihne dorazit, její triky přicházely jeden za druhým!
"Cello, dnes je den tvých zásnub, jak jsi mohla..."
Diane Lombardová předstírala šok a zničehonic promluvila vysokým hlasem v naději, že ji uslyší všichni přítomní.
Záměrně celou situaci překroutila a podle očekávání se výrazy ve tvářích starších zachmuřily.
"Cello, když už jsou tady všichni starší, pojďme se ke všemu přiznat! Odvedu si tě!"
Zrovna když Marcella přemýšlela, co má dělat, Caleb znenadání hlasitě vykřikl a s otevřenou náručí k ní přiskočil...
Chtěl ji přede všemi zostudit! Jak zákeřné!
V rohu zahrady se Chloe Mercer konečně samolibě usmála.
"Obejmuta Calebem Ramseym přede všemi a s takovou hanbou uvrženou na Alarica Sinclaira... Marcello, tvůj obraz v očích starších teď musí být úplně zničený, že?
"Jak proti mně odedneška budeš bojovat?"
Její uspokojení však nemělo dlouhého trvání, protože se kolem ní náhle prohnal ledový vítr. V mžiku se Alaric Sinclair vrhl před Marcellu.
"Jak je to možné?!"
Slova Chloe unikla z úst, aniž by si to uvědomila. Její srdce, které vzlétlo tak vysoko, těžce padlo do propasti.
Marcella našla ten správný úhel. Už už chtěla přestat předstírat a s radostí vkopnout do Caleba!
V tu chvíli se jí kolem pasu ovinula velká ruka. Zatáhla za ni mocná, neodolatelná síla.
Poddala se tomu tlaku, opsala půlkruh a padla do ledového, avšak širokého objetí. Střetla se s párem hlubokých očí.
Alaric Sinclair...
V tu chvíli jako by se každý člověk a celá scéna rázem vytratili. Pozadí bylo prázdné a bílé. V celém světě zbyl jen on.
Marcella měla na srdci tisíce slov, ale najednou nevěděla, co říct. Nakonec se jí rty stáhly a ublíženě na něj pohlédla.
"Proč jsi přišel až teď?"
Možná to bylo proto, že v minulém životě s Alaricem takhle nikdy nemluvila, ale díky jejímu jemnému hlasu a ublíženému tónu se Alaric okamžitě uvolnil.
V jeho jasných očích se mihl temný záblesk. Náhle stáhl Marcellu stranou a kopl Caleba silně do hrudi.
Caleb nic takového nečekal a byl sražen k zemi jako kus odpadu. Dokonce vyplivl plná ústa krve!
Marcella se vzpamatovala a chladným pohledem zírala na Caleba ležícího na zemi.
"Velmi dobře. Já, Marcella Astor, se vždycky pomstím. Dal jsi mi tak velký dárek, jak bych ti to mohla neoplatit?"
"Bratře Calebe! Přestaň to předstírat! Já už o tvém milostném pletku s mojí sestřenicí Chloe vím!
"Všechno jsem si promyslela a nebudu už mezi vámi stát!
"Mám teď bratra Rica. On mě udělá šťastnou. I vám dvěma přeji štěstí!"
Marcella se opřela do Alaricova objetí a vytlačila dvě slzy, zatímco mluvila se smutným a lítostivým výrazem.
"Cože? Chloe Mercer s ním chodí?"
Její druhý bratr, Jasper Astor, tupě zíral na Caleba na zemi. I všichni ostatní byli stejně šokovaní jako on.
Když však osobně slyšeli Marcellino vyznání, které tomu ďáblovi věnovala, výrazy Alaricových rodičů se značně uvolnily a zteplely.
"Ne, ne, ne! Cello, není to tak, jak si myslíš. My s Calebem jsme jen normální spolužáci. Nejsme ani přátelé!"
Chloe Mercer, která se až doteď skrývala ve stínech, se už neudržela a v panice vyběhla ven. S bledou tváří prohlašovala svou nevinu.
Ačkoli se zdálo, že to vysvětluje Marcelle, nespouštěla oči z Alarica, vyděšená z představy, že by tomu uvěřil.