Zevnitř do Dominicovy lebky neúprosně tlouklo těžké, rytmické bušení. Bylo už dávno po poledni, když konečně vytáhl své vyčerpané tělo z hlubokého postkoitálního kómatu. Líně se protáhl po obrovské matraci, svaly ztěžklé a nasycené, a plně očekával, že jeho ruka zavadí o hřejivou, holou kůži Eleny, bezpečně schoulené po jeho boku. Místo toho jeho prsty nenahmataly nic než prázdné, zmačkané prostěradlo. Naslepo nahmatal prostor vedle sebe. Její místo na matraci bylo naprosto prázdné.
Než vůbec stihl její náhlou nepřítomnost vstřebat, do pokoje prudce vtrhla oslepující záře denního světla.
Dominic v čiré agónii zasténal a přehodil si těžkou paži přes oči. Když se automatické žaluzie zatáhly, jeho třeštící hlava začala při tom náhlém vpádu světla divoce pulzovat.
Jeho majordomus Davis svižně vstoupil hlouběji do hlavní ložnice, svou bezchybnou uniformu dokonale upravenou. Nesl stříbrný tác, na kterém stála sklenice vody a speciální lék proti kocovině. Bez jakýchkoli okolků se Davis postavil do pozoru a oznámil: "Byl jste předvolán do rodinného sídla, pane. Váš otec vás chce okamžitě vidět."
"Zkristapanem, Davisi," zavrčel Dominic, hlas zhrublý a chraplavý spánkem. Naslepo tu naléhavou žádost odehnal rukou, popadl pilulky a na jeden drsný doušek je spolkl. "Vyřiďte mu, že se s ním dnes nemůžu setkat."
Davis se ani nezachvěl. "Očekává vás brzy, pane."
Dominic si silou promnul pálící oči. Momentálně neměl ani trpělivost, ani energii řešit otcovy neúprosné požadavky. Měl na mysli naléhavější věci. "Prostě... postarejte se za mě o Elenu."
Davis zůstal stát v dokonalém pozoru. "Už je pryč, pane. Z domu prakticky utekla."
Dominic se prudce posadil. Ten nečekaný pohyb mu vyslal spánky ostrou, zlomyslnou vlnu bolesti, on ji však zcela ignoroval. Zíral na staršího muže, naprosto ohromený. "Jak to myslíte, že je pryč?" zeptal se překotně. "Ztropila nějakou scénu?"
Za dobu jeho bohatých zkušeností coby zámožného starého mládence ženy ráno po společně strávené noci vždycky zneužívaly jeho pohostinnost. Tvrdohlavě vysedávaly v jeho drahé posteli, balily se do jeho prostěradel a pošetile čekaly na romantické snídaně. Obvykle je musel jemně, leč pevně usadit na zem tím, že jim daroval zářivý diamantový náhrdelník, aby ránu zmírnil. V těch absolutně nejhorších scénářích musel nechat svou soukromou ochranku, aby je z pozemku nekompromisně vyprovodila.
Ale Davis rychle zavrtěl hlavou, čímž okamžitě potvrdil, že k žádné scéně rozhodně nedošlo. Ta nenápadná obrýlená knihovnice se prostě vypařila jako pára nad hrncem.
"Zdálo se, že má s odchodem naspěch," dodal Davis klidně.
Zmatený a hluboce znepokojený Dominic na sebe hodil černé hedvábné roucho a ani se neobtěžoval zavázat si pásek. Bosý seběhl do přízemí, studená mramorová podlaha ho ostře bodala do pat. Horečně zkontroloval rozlehlý obývací pokoj, očima těkal po luxusních moderních pohovkách a prázdném jídelním koutě. Agresivně rozrazil skleněné dveře a vyhlédl ven na bazén na terase, napůl v očekávání, že ji tam uvidí lenošit ve vyhřívané vodě.
Nikde po ní nebylo absolutně ani stopy.
Náhlé, drásavé uvědomění ho zasáhlo jako fyzická rána. Žena, která byla naprosto mimo jeho ligu – jak z hlediska přemrštěného bohatství, tak ohromujícího vzhledu – ho právě bezostyšně využila k noci plné neuvěřitelného sexu a pak jednoduše odešla předními dveřmi.
Při té myšlence ho naplnil nevídaný, palčivý hněv. Stál u bazénu sám, pěsti pevně sevřené podél těla. Cítil se neuvěřitelně využitý a kupodivu hluboce zrazený. Jasně si pamatoval každičký detail minulé noci. Pamatoval si, jak pod jeho odbornými doteky nádherně ožila, jak zvrátila hlavu dozadu a ve tmě hlasitě sténala jeho jméno. Přijala jeho ztopořený úd hluboko do sebe, přizpůsobila se jeho zběsilému rytmu a zcela se poddala omamné rozkoši. Přesto po tom všem utekla, aniž by se vůbec rozloučila.
Dominic se odřítil zpátky po schodech nahoru, jeho bosá chodidla rozzlobeně pleskala o vyleštěné schody. Rozrazil dveře do ložnice přesně ve chvíli, kdy se Davis vrátil.
Majordomus přešel k okraji neustlané postele a pečlivě na matraci položil úhledně složenou hromádku látky. Byly to Eleniny šaty a její miniaturní růžové krajkové kalhotky.
Dominicovy oči se v čirém šoku doširoka rozevřely. Zíral na průsvitné spodní prádlo a srdce se mu na okamžik zastavilo. "Páni!" téměř vykřikl Dominic, když ho přímo do hrudi zasáhla náhlá, neznámá vlna hluboké sexuální nejistoty. "To měla takový naspěch dostat se ode mě pryč, že odešla nahá?"
Jeho mysl zachvátila panika. Kdo to sakra byl? A co hůř, bylo jeho milování opravdu tak naprosto příšerné, že to ženu donutilo prchnout z jeho domu úplně nahou, jen aby mu unikla? Žádná žena se po noci v jeho posteli ještě nikdy takhle nevykradla.
Davis tuto divokou domněnku rychle napravil. "Ne, pane," vysvětlil plynule majordomus, zcela nevyveden z míry Dominicovým hlasitým výlevem. "Měla na sobě vaši košili a svůj kabát. Paní Flintová zkrátka vyprala oblečení, které tu nedbale nechala ležet na podlaze."
Dominic dlouze, ztěžka vydechl, nesmírně se mu ulevilo, že není v posteli tak příšerný, aby kvůli tomu musela utíkat na ulici s holým zadkem. Tuto úlevu však vzápětí vystřídalo naprosté přesvědčení, že se přeslechl. "Odešla v mé košili, říkáte?"
Davis jen přikývl, a pak se tiše z pokoje omluvil.
Dominic zavrtěl hlavou nad její čirou, ryzí troufalostí. Pronikavě zíral na růžové krajkové kalhotky a složené šaty odpočívající na jeho matraci. Co má sakra s tímhle dělat? V duchu si slíbil, přímo tam a tehdy, že ji musí vypátrat a agresivně ji donutit k vysvětlení. Nikdo ho nebude jen tak využívat a neodkráčí pryč, jako by nic neznamenal.
Stále trpící drtivou kocovinou a nemající absolutně žádnou náladu snášet otcovy otravné požadavky se Dominic odplazil zpátky do rozházené postele. Přetáhl si přes hlavu těžkou přikrývku a rychle omdlel. Zatímco upadal do temnoty, ke svému vlastnímu překvapení zjišťoval, že ho zvláštně a uboze utěšuje její přetrvávající, sladká vůně, stále hluboce zachycená ve vláknech jeho hedvábných prostěradel.
Kdesi dávno po třetí hodině odpolední ho znovu prudce probudilo ostré, opakované klepání na dveře.
Davis vstoupil dovnitř, tentokrát s konečným, nekompromisním ultimátem. "Pane, volal váš otec. Pokud se do jedné jediné hodiny neobjevíte na rodinném sídle, Arthur Dominic Sterling III. osobně dorazí do tohoto mládeneckého doupěte a rázně si to s vámi vyřídí sám."
Dominic hlasitě zasténal a zabořil obličej hlouběji do polštářů. Věděl, že to není jen prázdná výhrůžka. Ten starý muž by mu klidně vykopl vchodové dveře, kdyby musel. Těžký zdroj jejich nedávného ostrého, přetrvávajícího konfliktu se nad ním temně vznášel. Byl to ten obrovský, nevyřčený problém, který je v posledních několika týdnech proměnil v zaryté nepřátele. Jeho otec oficiálně odstupoval z firmy a očekávalo se, že ho Dominic s okamžitou platností nahradí v jeho obrovských, legendárních botách jako nový generální ředitel společnosti Sterling Logistics, a to hned v pondělí ráno.
Už před tím nebylo úniku.
Neochotně vytáhl své ztěžklé, vyčerpané tělo z pohodlné postele a zamířil přímo do přilehlé koupelny. Záměrně pustil tlak vody naplno a dal si absurdně dlouhou, vroucí sprchu, jen aby zlomyslně oddálil obávanou rodinnou schůzku. Nechal horké proudy bubnovat do napjatých ramen a smývat přetrvávající stopy spánku a zbytky včerejšího potu.
Konečně vyšel ven na studené koupelnové dlaždice a z věšáku popadl tlustý bílý ručník. Agresivně ze sebe osušil vodu, těžkou rukou přejel po zamlženém zrcadle, aby zkontroloval svůj odraz.
Okamžitě ztuhl.
Jeho oči padly na výrazný, tmavě fialový cucflek, který se mu jasně vyjímal na straně krku.
Dominic upustil ručník na podlahu a upřeně zíral na tu ošklivou, do očí bijící značku, která mu cejchovala kůži. Krev v něm okamžitě vzkypěla. Ta čirá drzost ho zasáhla jako rozjetý vlak a vyvolala v něm zcela novou vlnu vzteku. Jako by to, že ho bezostyšně využila k sexu a beze slova odešla, nebylo dost urážlivé, ta šedá myš měla naprostou drzost mu násilně označkovat kůži, než se vypařila.