Načasování se zdálo být až příliš velká náhoda. Přijela Bianca a jen tak zničehonic Atlantis Group ukončila spolupráci s rodinou Vanceových.

Valeria se ho snažila uklidnit. "Určitě to nic není, nedělej si starosti. Jak by to mohlo mít něco společného s Biancou? Je to naše biologická dcera."

Tiberius byl stále nesvůj, ale nakonec si povzdechl. "No dobrá, už je pozdě. Postarej se zatím o záležitosti s Biancou. Já si odpočinu a zítra zajedu do Atlantis Group zjistit, co se děje."

*****

Mezitím rodina Montellových probírala změnu Serenina jména.

Bianca si bez váhání změnila příjmení na Montellovou a oni si nebyli jistí, jestli Serena bude ochotná vzdát se příjmení, které reprezentovalo bohatství.

Ale k jejich překvapení Serena se změnou jména souhlasila naprosto snadno. Od nynějška se Serena Vanceová bude jmenovat Serena Montellová.

Zprvu uvažovali, že by si Vanceová nechala jako prostřední jméno, ale nakonec se rozhodli proti.

Sereně to nevadilo. Nikdy nebyla z těch, co by na podobných věcech lpěli.

Následujícího rána Lenora připravila snídani a svolala všechny k jídlu.

Byla to obyčejná snídaně – mléko, vajíčka, sendviče se slaninou a vafle – nic luxusního.

Její starší bratr Brant si utřel pusu a vzal z pultu ochrannou přilbu.

Zazubil se a řekl: "Sereno, jdu na stavbu. Až tenhle měsíc dostanu výplatu, koupím ti pořádnou hostinu."

Žertovně Serenu plácl po rameni.

Serena tou silou málem rozlila mléko.

Zakašlala a řekla: "D-děkuju. Kašly, kašly."

"Brante, brzdi. Serena je křehká. Ty tvoje neohrabané ruce nesnese," vložila se do toho rychle Quinn, plná obav.

Všichni věděli, že Brant má páru, a i jeho žertovné poplácání mohlo být trochu moc.

Brant se provinile poškrábal na hlavě. "Hehe, příště si dám větší pozor. Tak já běžím!"

Vyrazil ven z domu krokem suveréna, zatímco si pobrukoval populární písničku z TikToku.

"Mimochodem, Sereno, slyšel jsem, že studuješ na University of Kingsport?" zeptal se najednou Tobias.

Serena přikývla. "Jo, jsem teď ve třetím ročníku."

Tobiasovi se rozzářily oči. "To je skvělé! Nikdo z nás na vysokou nikdy nešel. Tvůj starší bratr není zrovna génius a já... no, ve škole mi to šlo, dokud jsem toho nenechal, abych se staral o tátu.

A ty, Quinn, ty máš jenom učňák. Všichni hrozně doufáme, že Felix bude první, kdo se dostane na univerzitu a něco se svým životem dokáže."

"Když teď Serena studuje vysokou, má naše rodina konečně někoho s titulem," prohlásila Lenora hrdě. Pak dodala: "Jsem tak šťastná, a neboj, Brant a Quinn už vydělávají. Tlak už není tak obrovský, jako býval. Postarám se o to, abych ti zaplatila školné na další semestr."

Serena si dřív neuvědomovala, jak moc těžké to pro rodinu doteď bylo.

"Děkuji, mami," řekla Serena tiše a u srdce ji zabolelo.

Nedokázala si ani představit, jak to zvládali předtím.

Quinn si otřela pusu a řekla: "Sereno, prostě se soustřeď na školu. S vysokoškolským diplomem bude mnohem snazší najít si práci.

Na rozdíl ode mě, učňák mi moc nepomůže – do některých firem se nemám šanci ani dostat. Teď jenom rozvážím jídlo. Musím do práce, takže vyrazím jako první."

Quinn se převlékla do doručovatelské uniformy a naskočila na skútr.

Navzdory jejich těžkým životům z jejich tváří čišelo štěstí a byli plní naděje do budoucna.

"Já jsem taky plný. Musím do práce. Vyrazím s Quinn," řekl Tobias a vstal.

Když odešli, Lenora začala sklízet nádobí.

"Sereno, jdeš dnes do školy? Autobus staví hned u našich dveří, takže jet autobusem je docela pohodlné," zeptala se Lenora.

Serena se na chvíli zamyslela a odpověděla: "Půjdu až odpoledne. Ráno žádné přednášky nemám, takže nejdřív strávím nějaký čas s tátou."

Poté Serena zamířila nahoru.

Jejich dům měl dvě patra – spodní sloužilo převážně pro zvířata a skladování různých věcí.

Nahoře se bydlelo.

"Sereno, co tu děláš?" zeptal se překvapeně Desmond, když ji uviděl.

"Tati, už jsi snídal?" zeptala se Serena.

"Ano, tvoje máma mi jídlo přinesla," odpověděl Desmond.

"Zkontroluju ti ty nohy," řekla Serena a opatrně zvedla přikrývku.

Desmond byl v šoku. Nesezdálo se, že by Sereně jeho stav působil sebemenší znechucení.

Dřív by mu Bianca přinesla jídlo s maximální neochotou a svůj odpor by ani trochu neskrývala.

Serena mu začala masírovat nohy a pak vytáhla stříbrnou jehličku, aby začala s akupunkturou.

Desmondovy nervy v nohách byly v pořádku – to nedostatek správného prokrvení způsoboval jeho ochrnutí.

Po letech ležení v posteli některé svaly atrofovaly nebo ztuhly, a proto se nemohl postavit.

"Sereno, ty léčíš svého otce?" zeptala se šokovaně Lenora, když vešla do pokoje.

Nevěděla, že se Serena naučila tak tajemný a exotický způsob léčby.

"Jo, budu tátovi dělat akupunkturu každý den a navíc mu dám léky a zajistím fyzikální terapii. Za necelý rok se bude moci táta zase postavit," řekla Serena klidně.

Lenora a Desmond byli bez sebe radostí.

Obzvláště Lenora, která měla na krajíčku.

"Jestli se dokáže uzdravit, udělám pro to všechno," řekla Lenora a otřela si slzy.

"Nebuďte tak sentimentální, tati, mami. Odteď se o tuhle rodinu postarám já," řekla Serena a zabodla mu další stříbrnou jehličku do akupunkturního bodu.

Lenora a Desmond Sereniny schopnosti plně nechápali, mysleli si, že se je jen snaží utěšit.

Ale byli šťastní, protože Serena s nimi alespoň jednala laskavě.

"Serena je vážně tak ohleduplná," povzdechla si Lenora.

Nemohli si pomoct a srovnávali Serenu s Biancou – ta byla vždy líná a netrpělivá, a často se s nimi hádala.

Bianca nikdy nechtěla vstoupit do Desmondova pokoje a vidět svého invalidního otce.

Oba si v duchu povzdechli – tahle jejich opravdová dcera pro ně znamenala neskutečnou změnu.

*****

Ve Vance Group se mezitím vše vymykalo kontrole.

Když Atlantis Group vycouvala ze všech společných projektů, propukla ve Vance Group panika.

Mnoho společností, když se doslechly o odchodu Atlantis Group, teď nebylo ochotno s Vance Group spolupracovat.

Už ztratili několik projektů za miliony.

Tiberius osobně několikrát volal šéfovi Atlantis Group, ale ani jeden pokus nezvedli.

Zoufalý se rozhodl zajet tam osobně.

Zdálo se, že zaměstnanci Atlantis Group ho očekávali, protože už předtím vyslali ochranku, aby ho zastavila.

"Jste úplně blbí nebo slepí? Jsem Tiberius Vance! Váš vážený partner!" zařval Tiberius, vzteky bez sebe.

"Vážený, to určitě. Vypadněte," odsekl narovinu člen ochranky.

Tohle byl příkaz shora – kdykoliv se Tiberius objeví, bylo jim řečeno, ať jsou k němu co nejhrubší. Zaměstnanci dostali instrukce přivítat ho celou plejádou klasických urážek.

"Vy... to je nehoráznost! Zavolejte sem Wyatta Langdona, řekněte mu, ať vyjde ven a setká se se mnou!" dožadoval se Tiberius s rukama v bok, celý rudý vztekem.

V minulosti se Wyatt Langdon, hlava Atlantis Group, k Tiberiovi choval s maximálním respektem.

Dokonce i když projekty prodělávaly, Wyatt se nikdy nerozčílil a vždycky Tiberiův nepořádek uklidil. Postaral se o všechno.

Tehdy Wyatt Tiberia prakticky uctíval.

Postupem času si Tiberius na toto zacházení zvykl a dokonce začal Wyatta považovat za svého osobního psíka – někoho, kdo musí splnit každý jeho rozmar.

Člen ochranky se ušklíbl. "Pan Langdon není někdo, s kým se můžete jen tak vidět. Co vůbec jste? Jestli neodejdete, budu muset použít paralyzér."

Tiberius zuřil, ale stále se snažil prodrat vpřed.

Strážný na něj rychle namířil paralyzér a Tiberius okamžitě zaváhal.

Zaskřípal zuby a procedil: "Dobře. Skvěle. Všechny si vás zapamatuju. Až uvidím Wyatta, postarám se o to, abyste letěli."

*****