***Hazel***

Tentokrát se probouzím pomalu.

Ne kvůli křiku. Ne kvůli strachu.

Jen díky tichému šelestu látky.

Na okamžik si nepamatuju, kde jsem. Prostěradla jsou jemnější než ta moje. Matrace pevnější. Vzduch slabě voní po čistém povlečení a té drahé kolínské, kterou nosí Gideon a která se zdá ulpívat na všem v tomhle pokoji.

Pak ji uvidím.

Žena, kterou neznám, stojí u dveří do koupelny a pečlivě