Pod Julianovým chladným, panovačným pohledem Lucian těžce polkl. Neodvážil se promarnit ani o vteřinu navíc a rychle si klekl, aby vyšetřil Sylviin stav.

Sylvie lapala po dechu, prvotní vlna šoku pomalu ustupovala. "Když jsem dopadla, cítila jsem ostrou bolest na hrudi," zašeptala, hlas slabý a napjatý. "Ale teď se cítím celá úplně necitlivá. Vůbec nemůžu hýbat paží. Kromě toho si myslím, že jsem v pořádku."

Lucian se zamračil a jeho ruce se profesionálně pohybovaly, když kontroloval její životní funkce. "Nesmysl. Skočila jste z výšky šesti metrů. Měla jste štěstí, že jste vůbec naživu."

Sylvie se zmohla na slabý, neohrabaný úsměv. "Když jsem viděla Hayese padat... zpanikařila jsem. Nemyslela jsem na tu výšku. Prostě jsem nemohla dopustit, aby se mu něco stalo."

V té chvíli ignorovala vlastní bezpečí. Její jediný instinkt byl ochránit Hayese. Byl to syrový pud matky chránící své dítě.

Při pohledu na její bledou, potlučenou tvář pocítil Lucian k této ženě náhlý, hluboký respekt.

Julian stál nad nimi, tmavé oči upřené na Sylvii. Jeho výraz byl nečitelný, plný komplexní, vířící hloubky, jakou ještě nikdy nikomu neukázal.

Po krátkém vyšetření Lucian s úlevou vydechl. "Naštěstí ten skákací hrad váš pád zbrzdil. Žádné vnitřní krvácení. Nicméně, vaše levá paže je zlomená. Musíme vás dostat do nemocnice, aby vám tu kost srovnali."

Když to Julian uslyšel, pevný uzel na jeho obočí konečně polevil. Narovnal se a jeho strnulý postoj se o zlomek uvolnil.

V tu chvíli přistoupil manažer nákupního centra. Byl bledý a zpocený, ruce se mu třásly, jak se opakovaně klaněl. "Pane Sterlingu, je mi to hluboce líto! Byla to hrozná nehoda. Naše nákupní centrum nese plnou zodpovědnost. Uhradíme veškeré léčebné výlohy za dámu i za mladého pána. Také uzavřeme herní koutek, abychom zpevnili všechny bezpečnostní bariéry."

Mužova omluva byla zoufalá a upřímná.

Julianova pohledná tvář však zůstala bez výrazu. Na manažera se ani nepodíval. Jeho tenké rty se pootevřely a vydaly hlas chladný jako led. "Není třeba. Není žádný důvod, aby se toto nákupní centrum ještě někdy otevíralo. A také vyřiďte té ženě, která do mého syna strčila, aby se do západu slunce sama udala na policii."

Aniž by čekal na odpověď, Julian zvedl Hayese do náruče a odešel. Jeho vysoká, velitelská postava vysílala ohromující auru autority.

Zbývající dav ho sledoval, jak odchází, a otřásal se pod vahou jeho slov. Samotná moc tohoto muže byla děsivá. Jedinou větou zničil podnik v hodnotě milionů dolarů.

Během půl hodiny explodoval šokující incident v Zenith Galleria po celém internetu a obsadil první příčky na všech platformách sociálních médií.

Někdo v davu poznal Juliana a ‚Giselle‘ a zpráva se rychle přeměnila v národní senzaci.

Populární hashtagy ovládly sítě:

#Giselle zachraňuje svého syna#

#Dědic rodiny Sterlingů přežil pád#

Videozáznamy děsivého skoku ve vysokém rozlišení rychle obíhaly a ukazovaly, jak se Sylvie vrhá z balkonu, aby chlapce zakryla vlastním tělem ve vzduchu.

Uživatelé internetu zaplavili komentáře chválou.

"Můj bože, to bylo o fous! Zastavilo se mi srdce!"

"Giselle je neuvěřitelná! Neváhala ani vteřinu."

"Tohle dokazuje, jak moc miluje svou rodinu. Je to opravdová hrdinka!"

"K panu Sterlingovi se naprosto hodí!"

V sídle Sterlingů v Ashbourne sledovali zprávy v šoku starší manželé Sterlingovi.

"Jak nebezpečné! Bylo to tak těsné!" vydechla Julianova matka.

Julianův otec zíral na obrazovku, ohromen. "Giselle k Hayesovi vždycky působila tak chladně a odtažitě. Vždycky se soustředila na svou práci a stěží s ním trávila nějaký čas. Ale pomyslet si, že by v tak kritickém momentě riskovala pro chlapce vlastní život... Výborně. Tohle je opravdová matka."

Jeho žena s ním pevně souhlasila. "Ano. Teď ji určitě jako naši snachu uznám."

V tu samou chvíli, v temném a pustém pokoji na druhé straně města, prožívala skutečná Giselle noční můru.

Byla zavřená už dva vyčerpávající dny. Zápěstí a kotníky jí pevně svazovalo tlusté konopné lano a hluboko do úst jí nacpali silnou vrstvu gázy, která tlumila její pláč. Clive Garrick jí píchal drogy, které jí ze svalů vysávaly i tu poslední kapku síly a zanechaly ji bezmocnou proti jeho brutálnímu zneužívání. Nacházela se ve stavu neustálé agónie.

Náhle k ní skrz těžké dřevěné dveře pronikl z vedlejší místnosti zvuk televizního vysílání.

"Přinášíme aktuální zprávu o šokující nehodě v Zenith Galleria. Manželka Juliana Sterlinga nedbala na vlastní bezpečí a skočila ze druhého patra, aby zachránila svého mladého syna před smrtelným pádem..."

Julian? Její syn?

Giselle se rozšířily oči. Sesbírala poslední zbytky energie ve svém nadopovaném těle a vlekla se přes chladnou, špinavou podlahu. Plazila se ke dveřím a přitiskla tvář k úzké škvíře dole, aby zahlédla obrazovku venku.

Když spatřila záběry ze zpráv, přelila se přes ni vlna naprostého emocionálního zhroucení.

To nebyla ona! To byla Sylvie!

Ta mizerná holka slíbila, že už se před Julianem nikdy neukáže. A přesto tu teď byla, nakupovala s Julianem a hrála si na hrdinskou matku Hayese. Sylvie jí kradla život, manžela i její budoucnost!

Giselle pohltil divoký, vražedný vztek. Zmítala se v provazech, tělo se jí třáslo, jak se snažila osvobodit. Z hrdla se jí draly tlumené, zuřivé výkřiky. "Mmmf! Mmmf!" Chtěla Sylvii vyškrábat oči. Chtěla ji zabít.

Když uslyšel ten náhlý rozruch, dveře se otevřely.

Do místnosti vešel Clive Garrick a podíval se dolů na její zmítající se, zoufalou postavu s krutým, posměšným úšklebkem. "Vypadá to, že ti přece jen ještě zbyla nějaká síla."

Giselle k němu mohla jen vzhlížet s očima široce rozevřenýma bezmocným zoufalstvím a vydávat tlumené protesty, jak k ní přistupoval blíž.