Sienna zírala na muže, který jí držel deštník, dech se jí v chladném a vlhkém vzduchu mírně zadrhl. Nepotřebovala představovat suverénní postavu, která ji chránila před bouří. Gael Montgomery. Z minulého života na něj neměla žádný osobní dojem, snad kromě jeho nápadného, téměř neskutečného fyzického vzhledu. Jeho tvář nebylo možné zapomenout. Její vzpomínky na něj se však hluboce prolínaly s neúnavnou, ubohou posedlostí Chloe Lancasterové.

Odkdy se Chloe s montgomeryovským dědicem setkala, chovala se, jako by ho už měla jistého. Gael ale na Chloino vykonstruované kouzlo nikdy neskočil. Od začátku do konce zůstával chladný jako ledovec. Nikdy jí nenabídl ani špetku tepla. Chloe nejednou skončila v hořkých slzách kvůli jeho ledovým odmítnutím.

Rodina Lancasterových by se i přes své obrovské bohatství neodvážila v Gaelově směru ani špatně dýchnout. V Bramptonu byl v podstatě králem, který svíral otěže elitní Montgomery Group. Bez ohledu na to, jak moc Chloe zbožňovali, nehodlali riskovat krk a případně ho naštvat. Navíc Gaela vždy sledovaly stíny – bývalí bodyguardi ze speciálních jednotek, skrývající se těsně mimo dohled. Lancasterové moc dobře věděli, že jít do křížku s mužem jeho ohromného formátu by byl nesmysl.

Nakonec to Chloe musela vzdát a v slzách se smířit s porážkou. Příběh tím ale neskončil. Znechucen neustálým otravováním, opustil Gael tuto samotnou show o přežití předčasně, s odvoláním na nevolnost. Jeho náhlý odchod vyvolal v zábavním průmyslu šokové vlny. Jeho masivní fanouškovská základna zuřila. Protože se mu Chloe během živých přenosů neustále vrhala kolem krku, fanoušci se na ni okamžitě zaměřili a vyslali přílivovou vlnu urážek, jež se snesla na její bezchybnou veřejnou image.

Aby ochránili své zlaté dítě před dopadem na veřejnost, Lancasterové potřebovali obětního beránka. Siennu bez milosti hodili přes palubu. Rodina vykonstruovala zlomyslné fámy a podplatila člena štábu, aby příběh nastrčil. Tvrdili, že se Sienna svlékla donaha a agresivně se pokusila Gaela svést mimo kameru, čímž ho tak znechutila, že si sbalil kufry a ve vzteku odjel. Internet Siennu roztrhal na kusy. Lancasterové ji pak donutili spolknout urážky v tichosti a obětovat svou důstojnost k záchraně jejich pověsti.

Při pomyšlení na zradu z minulého života Sienniny oči ochladly. Gael byl do show přidán na poslední chvíli, připojil se druhý den natáčení. Protože si poranila nohu a omdlela, jejich cesty se nezkřížily. Nikdy by nečekala, že údajně nepřístupné božstvo, muž, který svým vlivem dokázal umlčet produkční štáby hrůzou, bude tím, kdo právě teď stojí v blátě a drží jí deštník.

"Díky," zamumlala Sienna. Její hlas zůstal navzdory neskutečné situaci pevný.

"To je v pořádku," odpověděl Gael. Jeho ležérní tón, hluboký a magnetický, působil proti nekonečnému, rytmickému bubnování bouře ještě podmanivěji.

Sienna sklopila zrak, její dlouhé řasy se jemně chvěly, jak jí z promáčených vlasů kapala dešťová voda. Ignorovala impozantní přítomnost po svém boku a soustředila se na rozdrcené byliny ve svých dlaních. Pečlivě dokončila obvazování zraněné nohy, zavázala improvizovaný obklad, aby zajistila tmavě zelenou pastu proti krvácejícímu masu. Jakmile byl uzel pevný, zapřela se o zdravou nohu a pomalu se narovnala.

S mokrými bylinami v jedné ruce klidně natáhla svou špínou zamazanou ruku směrem k němu.

Gael zvedl tmavé obočí a jeho vnímavý pohled klesl k její natažené dlani.

"Můj deštník," řekla Sienna tónem, v němž nebylo po posvátné úctě nebo zoufalství, které lidé v jeho přítomnosti obvykle projevovali, ani stopy.

Koutky Gaelových tenkých, elegantních rtů se zvedly. Na kratičkou vteřinu se zdálo, jako by jeho odtažitá, sošná tvář rozzářila okolní temnotu lesa a rozptýlila ponuré šedé světlo bouře.

"Můj deštník je dost velký," odpověděl plynule. Jeho hluboký, chraplavý hlas v sobě nesl zřetelný náznak dvojznačného pobavení. Byl to hluboký, poutavý tón predátora, který právě objevil nečekanou, fascinující kořist.

Kdyby to byl kdokoli jiný, pozvání od Gaela ke sdílení deštníku by ho přivedlo do sedmého nebe, možná by z toho vzrušením i omdlel. Sienna však zůstala nevzrušená. Její výraz zůstal chladný. Rozhodně se natáhla, vytrhla mu svůj deštník z ruky a otočila se k němu zády. Bez dalšího ohlédnutí odkulhala skrz husté, mokré listoví.

Při tomhle odvážném kroku se úsměv na Gaelově elegantní tváři ještě rozšířil. Jeho hluboký, aristokratický pohled spočinul na jejích vzdalujících se zádech a v očích mu kmitlo jemné zčeření emocí, když v dešti tiše sledoval její kroky.

Sienna cítila, jak se jí jeho pohled zabodává do zad. Byla to těžká, intenzivní váha. Semkla své bledé rty k sobě, tvářila se, jako by si ničeho nevšimla, a pokračovala v chůzi. Procházela kluzkým svahem, zraněná noha jí pulzovala rytmickou, spalující intenzitou.

Byly všechny ty fámy o jeho ledovém vystupování falešné? V jejích vzpomínkách byl tenhle muž tak chladný a odměřený, že z něj celý štáb znervózněl, a neodvažoval se ani příliš nahlas dýchat. A přesto byl tady a sledoval zneuctěného vyvrhele blátem.

"Rozumíš medicíně?" Gaelův magnetický hlas najednou zezadu prořízl zvuk lijáku.

Nějakým způsobem ji dohonil, aniž by vydal jedinou hlásku. I když nestáli bok po boku, jeho hlas zněl intimně, jako by k ní mluvil přímo u ucha.

"Něco málo vím," odvětila Sienna se zdvořilou lhostejností.

Zrychlila krok, zoufale se snažila vytvořit mezi nimi odstup. I když syrové byliny otupily ostré bodání její otevřené rány, stále těžce kulhala, její kroky byly nejisté na kluzkých, zaplavených kořenech lesní půdy.

"Nevypadáš jako někdo, kdo 'ví jen něco málo'," podotkl Gael, jehož dlouhé nohy ho bez námahy nesly bouří, aby udržel krok s jejími nevyzpytatelnými pohyby.

Sienna neodpověděla. Oči měla přilepené k blátivé zemi. Ve skutečnosti byla vyškoleným lékařským zázrakem a dalece přesahovala to, že by věděla 'něco málo'. Než ji Lancasterové vypátrali a přivezli zpět na své rozlehlé sídlo, strávila svůj život po boku svého mentora. Její mentor byl geniální, uctívaný lékař, široko daleko proslulý svými zázračnýma léčivýma rukama. Během těch klidných let na klinice nasála nespočet dovedností a nakonec předčila i mistra, který ji učil.

Když si ji Lancasterové konečně přišli vyzvednout, její mentor ji jemně pohladil po hlavě a oči se mu naplnily smutkem. *Sienno, jsi nadanější než kterýkoli z mých ostatních studentů. Ať se učíš cokoli, pochytíš to bez námahy. Kdyby na tebe nečekala tvoje skutečná rodina, opravdu bych si přál, abys po mně mohla všechno zdědit.*

Při pomyšlení na svého váženého mentora a spolužáky, kteří ji vždycky zbožňovali, Sienna cítila, jak jí emoce vlévají horko do očí. Mrazivý déšť maskující náhlou vlhkost na jejích tvářích nedokázal smýt vlnu dusivé lítosti, která jí zaplavovala hruď. Pro tu takzvanou rodinu – bandu manipulativních, tyranských ztroskotanců – pošetile odešla od lidí, kteří ji skutečně milovali. Zahodila svou hrdost, odcizila se své skutečné rodině a ztratila samu sebe, to vše jen proto, aby se honila za prchavou, toxickou náklonností rodiny Lancasterových.

Když se jí zrak zamlžil hořkými vzpomínkami, její zraněná noha se tvrdě zachytila o silný, potopený kořen. Její rovnováha zakolísala a ona zavrávorala dopředu směrem k zubatým kamenům.

Okamžitě se přímo před jejím zorným polem objevila štíhlá, světlá ruka, která ji zachytila dřív, než stačila dopadnout na zem. Dlouhé prsty byly zřetelné, klouby v šedém světle jasné a jemné.

"Potřebuješ pomoct?" nabídl Gael plynule. Jeho tmavý, vnímavý pohled utkvěl výmluvně na její čerstvě ovázané noze a všímal si krve prosakující přes zelenou pastu.

"Zvládnu to sama," vyhnula se Sienna a fyzicky přesunula váhu ze sevření jeho ruky. Odmítla se na něj spoléhat. Zoufale si chtěla udržet odstup od muže, jehož současné okouzlující chování bylo v rozporu s nelítostnými, asketickými fámami, které si pamatovala ze svého minulého života. Muž jako on znamenal potíže a těch už měla dost.

Její zjevné odmítnutí Gaela nepřekvapilo. Místo aby ustoupil, vytrvale ji následoval. Udržoval si přiměřenou, stálou vzdálenost a jeho pohled spočíval na jejích štíhlých, chvějících se zádech. Cítil těžkou vlnu smutku, která se přes ni přelévala, neviditelnou bouři mnohem intenzivnější než déšť padající z nebe.

Sienna se prodírala bolestí vpřed, dokud se jí nakonec nenaskytl pohled na ubohý, děravý přístřešek. Stavba byla patetickou výmluvou na tábor. Střecha se prakticky propadala a zejícími dírami se lily proudy špinavé dešťové vody, jež měnily hliněnou podlahu v blátivou bažinu. Byla to přesně ta špína, kterou Declan zosnoval, aby zlomil jejího ducha.

Sienna vstoupila pod malou část neporušené stříšky a zavřela deštník. Opřela kluzký plast o hnijící dřevo a nakonec se otočila, aby se postavila muži, jenž trpělivě stál v mrazivém lijáku.

"Lije jako z konve," řekla Sienna stroze a zkřížila paže na vlhké bundě. "Neměl byste být ve své vlastní chatce? Proč mě pořád sledujete?"

Gael byl vládnoucí superstar Vesperie, podporovaný nedotknutelnou rodinou Montgomeryových. Na pustý ostrov přistál teprve dnes. Na rozdíl od ostatních soutěžících nemusel soupeřit ve vyčerpávajících výzvách ani bojovat o slušný pokoj. Produkční tým mu hned po příjezdu poskytl luxusní, pevnou soukromou chatku odolnou vůči počasí. Neměl naprosto žádný důvod toulat se po nebezpečných lesích, natož se potloukat kolem její zničené, ubohé chatrče.

Gael neodpověděl hned. Místo toho nonšalantně vzhlédl k kapající, hnijící střeše jejího přístřešku. Jeho tmavé oči si prohlížely ty bídné podmínky a vnímaly drsnou realitu trestu, který jí Declan vnutil. Kontrast mezi jeho aristokratickou přítomností a špínou tábora byl do očí bijící.

"Můžu vám pomoci," řekl konečně Gael. Jeho magnetický hlas byl tichý, prořízl zvuk deště a byl podbarven těžkým, nezaměnitelným významem.

Sienna na něj zírala, chladný vítr ji kousal do kůže. Přesně věděla, co jeho nabídka obnáší. Jediné slovo muže jeho nesmírného formátu by dokázalo změnit celou její realitu na tomto ostrově. Nemusela by snášet tuhle ubohou chatrč už ani vteřinu. Okamžitě by získala špičkového profesionálního lékaře, který by ošetřil její nohu. Ale ze všeho nejdůležitější bylo, že už by se nemusela ani v nejmenším starat o to, co si myslí Declan nebo zbytek Lancasterových. Jeho moc byla neproniknutelným štítem proti jejich malicherným, hrubým hrám.