Rowena věděla, že nemůže čekat žádné slitování. Zmítala se pod těžkou vahou obtloustlého muže a kopala nohama, aby ho ze sebe setřásla. Otevřela ústa k výkřiku, ale muž jí mezi rty vrazil špinavý, mastnotou potřísněný hadr. Jazyk jí obalila odporná chuť hlíny a zatuchlého potu. Dávila se, neschopná vydat ze sebe hlasitější zvuk než tlumené zakňourání.

"Vezmi provaz," rozkázal vyzáblý muž se špinavým plnovousem. "Já ji přidržím."

Obtloustlý muž přesunul svou váhu a sklouzl z její hrudi. Než se Rowena stihla nadechnout, vrhl se na ni vousatý muž. Drtivým stiskem popadl její zápěstí a vrazil jí paže nad hlavu. Sjel svými kostnatými boky po jejích nohách a přišpendlil její stehna k nepoddajné zemi.

Sklonil se a do nosu ji udeřil puch hnijícího jídla. Pokusil se ji políbit, ale ona prudce odvrátila hlavu. Jeho zkažené zuby jí škrábly o čelist. Spokojil se s jejím krkem a slintal mokré polibky od ucha až k rameni. Pak se jeho ústa přesunula níž. Sevřel svými polámanými zuby její odhalené pravé prso a hrubě kousal do bradavky. Její jemnou tkání projela ostrá bolest.

Na suchém listí zakřupaly kroky. Obtloustlý muž se vrátil s hrubým konopným provazem. Omotal ho kolem jejího pravého zápěstí, pevně utáhl uzel a přivázal ho k základu statného keře. Zopakoval to i s levým zápěstím a bezpečně jí tak spoutal paže nad hlavou.

"To by ji mělo udržet," zachroptěl vousáč. "Ty jí popadneš nohy, zatímco ji ošukám. Pak je podržím já a ošukáš ji ty."

"Já ji zmerčil první," namítl obtloustlý muž. "Myslím, že chci šukat její pusu, zatímco ty budeš šukat její kundu."

Vousatý muž se zasmál. "Dobře. Svaž jí nohy. Roztáhni je doširoka, ať máme k její kundě volný přístup."

Rowena oddechovala, svaly se jí třásly po boji. Když ucítila, jak jí obtloustlý muž omotává provaz kolem pravého kotníku, silně kopla a její pata zasáhla jeho holeň. Muž jen zahučel a brutální silou jí nohu trhl k sobě. Natáhl její pravou nohu daleko do strany a přivázal provaz k silnému kmeni stromu. Popadl její levý kotník, omotal kolem něj další kus provazu a upevnil ho k dřevěnému kolíku zaraženému hluboko do hlíny.

Ležela v pasti na zádech, paže natažené nad hlavou, nohy přinucené od sebe v ponižující pozici s doširoka roztaženými končetinami. Její roztržený živůtek nechával prsa odhalená. Těžké sukně se jí nakupily kolem kolen. Vousatý muž popadl hrubou látku, vyhrnul jí šaty až do pasu a podsunul nahromaděný materiál pod její zadek. Její vagína zůstala obnažená, plně vystavená jejich vilným pohledům.

Muži ustoupili, aby obdivovali svou kořist. V jejích kaštanových vlasech byly zapletené větvičky a suché listí. Její světlá kůže ostře kontrastovala s tmavou hlínou a vedla dolů k hladkým bílým stehnům. Ochlupení zakrývající její lůno mělo tmavší odstín než vlasy na hlavě.

Obtloustlý muž si rozepnul kalhoty a vytáhl svůj tlustý, podsaditý, nemytý penis. Měřil sotva pět palců i v plné erekci. Vousatému muži spadly špinavé kalhoty rovnou ke kotníkům. Jeho ztopoření vypadalo v porovnání s jeho kostnatou, vyzáblou postavou neúměrně velce a tyčilo se kupředu s výrazným zakřivením doleva.

Obtloustlý muž padl na kolena vedle Roweniny hlavy a vrazil jí svůj podsaditý penis jen pár palců od obličeje.

"Radši si rozmysli kousnout mě, až ti ho strčím do pusy," ušklíbl se. "Jestli ucítím zuby, vymlátím ti je z lebky do jednoho. Můžeš to přežít, když neuděláš žádnou hloupost. Žádné křičení. Tvrz je blízko a my nebudeme riskovat, že by nám naši zábavu někdo přerušil."

Popadl okraj špinavého hadru vklíněného do jejích úst. "Nebudou žádný problémy, co?"

Rowena pomalu, trhaně přikývla. Muž jí vytáhl roubík z úst. Lapala po dechu a cítila na jazyku plíseň.

Zatímco ji obtloustlý muž varoval, vousáč se postavil mezi její roztažená stehna. Sáhl dolů a vrazil jí špinavý prst přímo do vagíny. Rowena sebou škubla. Přidal druhý prst a vrazil dlouhé kostnaté články hluboko do její vlhké pochvy. Pevně zavřela oči. Její lůno zůstávalo vlhké ze sladkých snů o jejím manželovi z dřívějška onoho dne, což bylo krutým výsměchem její současné noční můře. Představa, že bude zneuctěna špinavým ptákem tohohle psance, roztříštila její odhodlání. Po tvářích se jí rozlily slzy.

Obtloustlý muž popadl svůj podsaditý penis a otřel špičkou o její rty. Do chřípí se jí vlil žluklý puch odstáté moči. S čirým odporem odvrátila hlavu a přitiskla tvář do listí.

Muž zavrčel a popadl ji za levé prso. Zkroutil její jemnou tkáň s brutálním, trestajícím stiskem. Rowena ostrou bolestí vyjekla a její ústa se reflexivně otevřela.

"Otevři to," poručil muž a zkroutil jí prso ještě víc.

Bolest ji donutila zaklonit hlavu. Obtloustlý muž protlačil svého ptáka skrz její rty a vtlačil ho hluboko do úst. Na jazyk jí udeřila žluklá pachuť. Dávila se, jak se jí hrdlo stahovalo kolem jeho tlustého údu.

"Olizuj ho, děvenko," zahučel a držel ji za vlasy. "Tohle nepotrvá dlouho."

Rowena zavřela oči a bojovala s nutkáním zvracet. Přetřela jazykem přes ten odporný úd, zoufalá zabránit mu, aby jí nevymlátil zuby.

Dole vousatý muž vytáhl prsty z její vagíny. Ucítila, jak se těžký žalud jeho masitého ptáka přitlačil na vchod do jejího lůna. Tupý tlak napínal její citlivé záhyby. Připravila se na trhavou bolest jeho proniknutí. Čekala na ten brutální příraz.

Ten ale nepřišel.

Vzduch prořízlo ostré, odporné mlasknutí.

Rowena otevřela oči. Vousatý muž nad ní ztuhl. Přímo z hrudi mu trčelo šest palců dřevěného dříku šípu. Ústa se mu otevřela k tichému vzdechu. Přes hnijící zuby mu probublávala krev.

Než Rowena stihla ten výjev zpracovat, ozvalo se druhé vlhké zadunění. Obtloustlý muž ztuhl. Přímo z boku jeho lebky vyrašily opeřené letky šípu. Jeho podsaditý penis jí vyklouzl z úst, když jeho sevření v jejích vlasech ochablo.

Oba muži se svalili na stranu a dopadli do hlíny.

Rowena zalapala po dechu a vyplivla tu odpornou pachuť z úst. Přes slzami rozmazané vidění spatřila dvě postavy, jak se vynořily z okraje lesa. Lorne a Alasdair běželi přes mýtinu přímo k ní, luky pevně sevřené v rukou.

Zaplavila ji obrovská vlna úlevy. Hlasitě vzlykala. Noční můra skončila. Přesto, jak její manžel zkracoval vzdálenost, přelilo se přes ni palčivé ponížení. Viděl ji takhle – s rukama svázanýma, nohama roztaženýma široko od sebe, šaty vyhrnutými až do pasu, s obnaženým lůnem plně vystaveným a nastaveným ke znásilnění mrtvými muži vedle ní.

O několik hodin dříve slunce stálo vysoko nad tvrzí MacKinnonů.

Lorne kráčel kamennými chodbami na polední jídlo. Když zjistil, že jsou jejich komnaty prázdné, vzadu na krku ho zalechtalo mrazení. Zamířil ke kuchyním.

"Neviděla jste Rowenu?" zeptal se Lorne hlavní hospodyně.

Otřela si ruce a zavrtěla hlavou. "Ne, můj pane. Od rozednění ne."

Neklid se vyostřil. Lorne vyrazil ven na nádvoří a zahlédl kapitána stráží.

"Vyjela si dnes má žena?" dožadoval se Lorne.

"Ne, laurde. Nikdo pro paní koně neosedlal, ani jsem neposlal stráže, aby ji doprovodily."

Lorneovi se sevřela čelist. Přešel nádvoří směrem k výcvikovým kruhům, kde stáli Stellan a Alasdair.

"Viděl z vás někdo Rowenu?" přerušil je tvrdým hlasem.

Alasdair zavrtěl hlavou. "Od snídaně ne."

Stellanův výraz potemněl, když rozpoznal manický podtón v Lorneově hlase. Nebyla k nalezení. Ewan Ravenscroft by skočil po jakékoli příležitosti unést někoho z MacKinnonů, zvlášť Lorneovu novou ženu.

"Pošlu pátrací čety," řekl Stellan a otočil se, aby vyštěkl rozkazy. "Zkontrolujeme každý sklep a věž."

Lorne nemohl nečinně postávat. Jeho žena zmizela. Ticho tvrze se vysmívalo jeho neschopnosti ji ochránit.

"Nebudu čekat," zavrčel Lorne.

Rozběhl se ke stájím, přeskočil ohradu a popadl otěže svého nejrychlejšího válečného koně. Hodil přes zvíře plstěnou deku, připjal si na záda široký meč a plný toulec šípů. Prolomil by brány pekla, jen aby ji našel.

Alasdair vběhl dovnitř, uviděl Lorneův vražedný výraz, osedlal svého vlastního koně a vyhoupl se do sedla.

Společně pobídli své koně do brutálního cvalu a vyrazili hlavními branami do divoké krajiny za nimi.