Cora odpočívala v Zarekově známém objetí.

Měkká kůže k ní nepustila studený vítr ani mrholení, zatímco její nos zachytil známou, příjemnou a zvláštně chladivou vůni.

Tohle bylo poprvé, co opustila kmen Hadích lidí. Dostat se ven byla vždycky otrava, a věděla, že okraje se hemží miliardami krajt, tvořícími moře hadů, které je odřezávalo od okolního světa.

Byli to obří mutanti druhé generace a obyče