Cora si pomyslela: ‚Aspoň to nebyl nikdo, koho bych znala. Kdyby ano, ten šok by byl ještě horší.‘

Pevně zavřela oči a pořád dokola si opakovala: ‚Není to skutečné. Jsou to jen rekvizity, jen modely...‘ Teprve pak nevolnost konečně ustoupila.

Zarek si tiše povzdechl, dal jí květinu, která jí měla pomoci uklidnit žaludek, a položil jí ruku na břicho, aby jí pomohl s trávením.

Z břicha se jí rozlila