*Rowan*

Les se zdál být nekonečný, jeho stíny se kroutily a stáčely, jak jsme postupovali hlouběji do území odpadlíků. Stopa byla slabá a téměř se ztrácela pod nánosy bláta a spadaného listí. Každý krok se zdál být bojem s časem. Můj vlk, přecházející pod povrchem sem a tam, mě poháněl, abych se pohyboval rychleji a našel ji dřív, než bude příliš pozdě.

„Je blízko,“ zavrčel jsem a zavětřil do vzdu