Rok a půl.

Přesně tak dlouho Saskia navigovala vyčerpávající a hořkou realitu jejich trojitého pouta druhů. Na samém počátku, poté, co opustila taneční sál a donutila Dominica čelit následkům jeho náhlého přivlastnění si druhé družky, stanovila jednu přísnou a naprosto nekompromisní podmínku. Čestně přijala Kelsie do jejich životů a spolkla svou pýchu v zájmu zlepšení smečky. Přijala fakt, že její manžel má druhou Družku. Dominic ji hned druhý den po označení mladší dívky objal, přísahal jí, že ji nesmírně miluje, a tvrdil, že ji miluje o to víc za to, jak laskavě přijala Kelsie do jejich svazku.

Saskia měla pouze jednu jedinou prosbu týkající se dynamiky, ve které se ona a Kelsie o něj měly dělit. Kelsie bude trvale obývat Lunino apartmá, což byl její vyhrazený prostor, zatímco Saskia zůstane v Alfově apartmá. Ten prostor byl jejím útočištěm. Dvacet let byla jeho Družkou a První Lunou. Zasloužila si právo tam zůstat.

Dominic pohlédl na Kelsie. Mladší vlčice přikývla, nasadila si masku poslušnosti a prohlásila: "Jsem s tím srozuměna." Ani ona, ani Kelsie nechtěly sdílet společný obytný prostor. Nebyly spářené jedna s druhou. Oddělené pokoje byly pro takové pouto standardem. Dominic se s nesmírnou úlevou zaradoval, že se na tomto uspořádání dohodly.

Logistika sdílení druha vyžadovala přísné hranice. Ráno po zpečetění pouta si Dominic ve své kanceláři stáhl Saskii na klín. Poté, co strávil celou noc daleko od ní, aby se věnoval své nové družce, chtěl Saskii držet, být jí nablízku a říct jí, že mu chyběla. Kelsie se při tomto projevu náklonnosti zamračila a její žárlivost prosakovala celou místností.

"Myslím, že by měl existovat nějaký rozvrh, aby to bylo vůči nám oběma spravedlivé," prohlásila Kelsie a odmítla použít byť jen Saskiino jméno. "Jakože u mě bys byl třeba v pondělí, středu, pátek a neděli, a na střídačku bys bral ty ostatní dny."

Saskia se přitiskla k Dominicovi, objala ho a oplatila mu slova, že jí také chyběl. Pozorovala kyselou reakci Kelsie, než jí odpověděla. "Nemyslím si, že bychom měly našeho Druha svazovat podobnými omezeními. Myslím si, že Dominic si může vybrat každičkou noc sám, s kým chce být, protože na to má právo."

Saskii ty počty neunikly. Kelsie se rozhodla přidělit sama sobě čtyři noci v týdnu a Saskii pouze tři. Hned na začátku se mladší vlčice snažila převzít kontrolu nad jejich poutem. Zjevně měla dost odvahy, to bylo jisté.

Dominic v roli usmiřovatele navrhl jiný nápad. "Budu dny mezi vámi oběma střídat. Myslím, že tak je to fér. Jednu noc s tebou, Kelsie, pak jednu noc se Saskií, a takhle se to bude neustále točit. Tak každá z vás získá čtyřdenní týden a třídenní týden, což dělá přesně polovinu každého měsíce. Jinak by jedna z vás měla šestnáct dní a ta druhá jen dvanáct. A to není spravedlivé."

Aby upevnil mír, Dominic složil slavnostní přísahu. Slíbil Saskii, že nikdy neslehne s Kelsie v Alfově apartmá, a už vůbec ne v jejich společné posteli. Když Kelsie nad tímto omezením našpulila rty, Dominic jí stanovil to samé pravidlo a slíbil, že se nikdy se Saskií nebude milovat v Kelsiině apartmá. Ujistil Kelsie, že zbourá několik stěn a vytvoří pro ni skutečné, prostorné apartmá, přesně jako je to jeho a Saskiino, pro případ, že by měly mláďata.

Saskia nic nenamítala. Jen přikývla a řekla jim oběma, že je to dobrý nápad. Věděla, že se Dominic snaží udržet všechny šťastné a pokouší se zařídit, aby tato složitá dynamika fungovala.

"Jsme nově spářeni," zanaříkala Kelsie a zahrála kartu oběti příliš brzy. "Vy dva jste spářeni už celá desetiletí. Chci s tebou trochu víc času na to, abychom si řádně upevnili pouto."

"Za týden začneš říjet a budeš ho mít úplně pro sebe na tři až sedm dní," poznamenala nenuceně Saskia.

"Přerušíš to," zamumlala Kelsie.

"Nepřeruším. Nemám vůbec žádný zájem oddělovat tě od Dominica," ujistila ji Saskia. Vstala, přešla k vitríně a vzala posvátnou čepel smečky. Podala ji Dominicovi. "Měl bys sem ale jít a dovolit mu, aby tě zasvětil. To ještě neudělal." Byla naprosto ochotná přimět dynamiku tří osob k fungování.

Jenže tento křehký mír se před šesti měsíci roztříštil.

Saskia se tehdy neočekávaně uprostřed odpoledne vrátila do Alfova apartmá. Prošla těžkými mahagonovými dveřmi v očekávání tichého pohodlí svého útočiště po dlouhém dni plném administrativy ve smečce. V obývacím prostoru panovalo ticho. Ale jak se blížila k chodbě vedoucí do její ložnice, uslyšela ty zvuky.

Mokré, rytmické pleskání masa narážejícího na maso. Těžké, zvířecí odfrkování vlčího samce. Vysoké, pisklavé sténání samice.

Saskii ztuhla krev v žilách. Otevřela dveře do ložnice.

Dominic a Kelsie byli úplně nazí uprostřed Saskiiny osobní postele. Postele, kterou dvacet let sdílela s Dominicem. Dominic klečel mezi Kelsiinými roztaženými stehny, rukama svíral její bledé boky a vrážel svůj tvrdý úd hluboko do Kelsiiny mokré kundy. Vyrážel boky s brutální, zvířecí silou a znovu a znovu do ní nořil svůj tlustý kmen. Kelsiiny nohy byly zaháknuté vysoko přes Dominicova široká ramena, čímž doširoka rozevírala svou kundu, aby přijala celou jeho délku, zatímco její ruce se zabořovaly do jeho zad a táhly ho hlouběji.

Ten pohled zasáhl Saskii jako fyzická rána. Její vlčice, Vara, v její mysli zavrčela. Společně vycenily zuby a procedily jeho jméno, nechaly tak svůj vztek z té hrůzné zrady prostoupit místnost. Toto byla ta jediná věc, o které slíbil, že se nikdy nestane.

Uprostřed přírazu Kelsie naklonila hlavu. Podívala se přes Dominicovo zpocené rameno a setkala se pohledem se Saskií. Na tváři mladší vlčice se pomalu rozšířil záměrný, úšklebný úsměv. Bylo to tiché, arogantní prohlášení konečného vítězství. Dobyla toto útočiště.

Dominic vycítil vpád. Jeho hlava se prudce otočila. Jeho oči byly černé, zcela pohlcené jeho vlkem Banem, uvězněným ve zdivočelém pářícím oparu. Místo studu se z jeho potem zalitého těla valila agresivní, dominantní aura Alfy, která narazila do stěn dříve, než plně zaznamenal, kdo vlastně stojí ve dveřích. Z vrčel jako divoká bestie vyrušená během teritoriálního rituálu páření.

"Vypadni k čertu z mojí ložnice!" zařval Dominic a jeho hlas byl protkán drtivým, těžkým příkazem Alfy.

Saskia stála nehybně a zírala na muže, s nímž vybudovala smečku. Váha jeho aury do ní narazila silou, jež ji měla přinutit k podřízení. Ale ona byla jemu rovnou, darovanou Bohyní. Byla vůči drtivému tlaku jeho příkazu imunní. Neškubla sebou. Neklesla na kolena. Jen se podívala na nahé tělo svého manžela, pohlédla na ten samolibý úšklebek, který měla Kelsie stále na tváři, a vstřebala realitu svého zničeného manželství.

"Dobrá," odpověděla Saskia. Její hlas byl plochý, zcela zbavený veškeré vřelosti.

Odmítla bojovat o poskvrněný prostor. Otočila se zády k té odporné scéně, vyšla z apartmá a nechala těžké dveře zaklapnout.

Saskia napochodovala přímo do prostor pro služebnictvo. Svolala tým omeg a počkala s nimi na chodbě. V okamžiku, kdy ucítila, že Dominicův pach opustil Alfovo apartmá, nařídila svému personálu, aby šel dovnitř.

"Sbalte to všechno do krabic," přikázala Saskia a ukázala na svou stranu obrovské prostorné šatny. "Každé šaty. Každý pár bot. Moje šperky, moje drobnosti, moje přehozy. Vezměte i tu mou oblíbenou vázu z obývací části. Zabalte knihy z mé pracovny. Nenechte v tomhle apartmá jedinou věc, která mi patří."

Omegy stály paralyzovány, s očima doširoka rozevřenýma šokem. Vystěhovat První Lunu z Alfova apartmá bylo něco naprosto bezprecedentního. Žila v těchto místnostech dvacet let. Jedna odvážná omega předstoupila a koktavě se zeptala na důvod, proč vlastně rozebírá svůj vlastní život.

Poprvé od chvíle, kdy Kelsie přišla do smečky a začala zastiňovat její pozici, se Saskia nestarala o to, aby mlčením chránila Dominicovu pověst. Nedělala s ponižující pravdou žádné tajnosti. Podívala se svému personálu do očí a promluvila s mrazivou zřetelností.

"Alfa mi nařídil, abych z jeho apartmá vypadla."

Přesunula se do skromného, stísněného pokoje na konci chodby, přesně naproti pokoji Delty Garetha. Dohlížela na to, jak omegy vynášely krabice s jejími osobními věcmi z toho velkolepého útočiště a vykládaly je v malém, strohém pokoji. Do setmění si zařídila svou novou realitu a udělala si pohodlí mezi svými zabalenými krabicemi a povědomými cetkami.

Dominic zůstával zcela slepý k trvalosti jejích činů. Myslel si, že je jen naštvaná kvůli tomu, že porušil slib. Uvězněn ve svém primitivním oparu dokončil svou záležitost s Kelsie a rozhodl se pro ten večer přespat v Lunině apartmá. Nechal Saskii na pokoji, protože chápal, že pochybil a věřil, že potřebuje jen čas, aby se uklidnila.

Trvalo mu to až do následujícího večera, než vystřízlivěl a musel čelit následkům.

Dominic se vrátil do Alfova apartmá, aby se osprchoval, převlékl a pravděpodobně jí nabídl nějakou prázdnou omluvu za svou chybu. Vešel do šatny a zůstal stát jako přikovaný.

Saskiina strana rozlehlého šatníku byla zcela prázdná. Ramínka zmizela. Šperkovnice byly pryč. Prohnal se apartmá, všiml si chybějících přehozů, prázdných míst v knihovnách a absence její oblíbené vázy. Nezbylo tam vůbec nic, co by dokazovalo, že v tom prostoru kdy existovala. Trvale se vystěhovala.

Dostavila se panika. Dominic ji neviděl celý den. Rozhodla se pracovat ze svého nového pokoje, aby se nemusela potýkat se samolibou Kelsie nebo s druhem, který zlomil svůj základní slib. Dominic sledoval její pach celým domem smečky a hnal se chodbou, dokud ji nenašel.

Saskia seděla v malém křesle ve svém stísněném novém pokoji naproti Garethovu apartmá. Kolem ní stály knihy a krabice. Už se stihla zařídit. Vzhlédla, když Dominic vtrhl do dveří, hruď se mu divoce zvedala a tvář měl pobledlou děsem nad zjištěním, že si vzala víc než jen oblečení.

"Co se to tady proboha děje, Saskio?" zeptal se Dominic, v hlase mu praskala panika. Přešel k ní, sedl si na okraj křesla vedle ní a zíral na její klidné vystupování.

Saskia nenuceně zavřela knihu ležící v jejím klíně. Byl to její Deník Luny. Setkala se s jeho ustaraným pohledem s chladným, cynickým odstupem.

"Porušil jsi svůj slib," pronesla Saskia jednoduše. "A nařídil jsi mi, abych z tvého apartmá vypadla. Udělala jsem přesně to, co jsi chtěl."

Dominic si přejel rukou po tváři a těžce si povzdechl. "Takhle jsem to nemyslel, miláčku. Omlouvám se za to, co se stalo." Naklonil se dopředu, opřel se lokty o kolena a spřádal zoufalou, slabou výmluvu. "Kelsie byla rozrušená z toho, že nikdy neviděla vnitřek Alfova apartmá. Chtěla jen vidět, jak to tam vypadá. Byla vždy jen v Lunině apartmá. Říkala, že nemá pocit, jako bych ji skutečně vnímal jako svou Lunu, protože nikdy ani neprošla dveřmi, aby viděla, jak to uvnitř Alfova apartmá vypadá."

Znovu si těžce povzdechl, zněl naprosto vyčerpaně. "Neviděl jsem nic špatného na tom, aby se tam prošla a porozhlédla se. Byla tak šťastná už jen za to, že si to mohla prohlédnout. Políbila mě, aby mi poděkovala, že jsem jí dovolil podívat se tam, kde bydlím, když zrovna nejsem s ní. No... my se prostě jen nechali unést, to je vše. Výsledkem byl sex. Nebylo to úmyslné."

Saskiina analytická mysl roztrhala jeho slova na kusy. Možná to nebylo úmyslné z jeho strany, ale naprosto jasně to bylo úmyslné ze strany Kelsie.

"V naší posteli," podotkla Saskia a přeřízla tak jeho nesouvislé blábolení. Dokázala číst uboze mezi řádky. Kelsie Dominica zmanipulovala, aby ji vzal do jejich ložnice, na místo, kam nesměla vkročit, dokud ji sama Saskia osobně nepozvala, přesně tak, jako Saskia nesměla vkročit do ložnice Kelsie.

Mladší vlčice už znovu přesvědčila Dominica o své nevinnosti. Zneužila své falešné slzy k tomu, aby do tohoto útočiště pronikla. Přiměla ho vzít ji do toho pokoje, aby jí pomohl cítit se více jako Luna, ačkoli jí už daroval plně zrekonstruované, luxusní apartmá se čtyřmi ložnicemi. Dominic vůči jejím podvodům dál zůstával slepý. Akorát tentokrát Kelsie použila sexuální styk k tomu, aby prolomila jeho logiku. Využila svou kundu k tomu, aby zničila jeho základní slib.

Saskii neunikl detail, že ho Kelsie políbila a celého ho tím nažhavila. Udělala to naschvál. Saskia to věděla podle toho úmyslného úšklebku, který jí Kelsie střelila přes jeho rameno — pohled, který Dominic nikdy neviděl.

Saskia té nenasytnosti mladé vlčice vlastně nerozuměla. Nebylo to tak, že by Dominic Kelsie ignoroval. Její Lunino apartmá bylo stejně rozlehlé jako to Alfovo. Měla svého Druha, titul Luny, svůj stůl v kanceláři Luny a s Dominicem denně trávila mnohem více času než Saskia. Ale jí to stále nebylo dost.

"Takže, Dominicu," pronesla Saskia, její hlas skapával chladným přijetím. "Nyní už může mít to, co tolik chce. Jak Alfovo, tak i Lunino apartmá, že ano? Když tě dokázala přimět porušit tvůj slib vůči mně tak snadno."

"Nebuď taková, Saskio," prosil Dominic. "Už se to nestane."

"Máš pravdu, nestane," přikývla Saskia. "Protože já do Alfova apartmá už nikdy nevkročím. Přikázal jsi mi vypadnout. Neměla jsem jinou možnost, než uposlechnout tvůj příkaz. Ty jsi Alfa."

Dominicovy oči se hrůzou rozšířily, když uslyšel její slova. Namáhal svůj mozek a snažil se vzpomenout si, zda to zformuloval jako oficiální příkaz Alfy. Saskia moc dobře věděla, že to byl jen příkaz k odchodu z místnosti a ne k trvalému vystěhování, ale v té zvířecí chvíli to mohlo být bráno jakkoli. On a Bane byli natolik pohlceni potřebou spářit se s Kelsie, že nad sebou úplně ztratili kontrolu.

"Beru to zpět," vyhrkl Dominic zběsile po celé minutě panického přemýšlení. "Odvolávám to. Jestli jsem to udělal, ruším to. Nemohu s jistotou říct, jestli se tak stalo, nebo ne."

"Není třeba," chladně odmítla Saskia jeho prosbu. "Už znám své místo, Dominicu. Tvá nová a mladší Družka je ta, které chceš vyhovět. Udělám jí místo. Může se přesunout do tvého skutečného Alfova apartmá. Já zůstanu zde, jak se na mé místo sluší."

Nesnažila se vzbudit v něm pocit viny. Prostě jen učinila rozhodnutí, že se nikdy nevrátí do postele, která byla navždy poskvrněna její pletichařící rivalkou. Obrovské apartmá si mohl ponechat jen sám pro sebe, nebo tam mohl nastěhovat svou novou družku. Ona ten prostor odevzdala.

"Tvé místo je po mém boku, Saskio, jako to tak vždycky bude," prohlásil Dominic zoufale a sáhl jí po ruce.

"Hmm," byla jediná Saskiina reakce, mrazivé odfrknutí na jeho zběsilá ujišťování.

Stáhla svou ruku pryč a opřela se do křesla. Nechovala v sobě absolutně žádné iluze ohledně chmurné budoucnosti jejich smečky. Kelsie aktuálně stále procházela svým povinným výcvikem na Lunu a učila se pravidlům vůdcovství smečky. Ale v momentě, kdy ten výcvik oficiálně skončí, Saskia si byla mrazivě jistá tím, co přijde pak.

Manipulativní vlčice už dobyla ložnici. Získala Alfovo apartmá. Nyní už spřádala přesné plány, jak Saskii vyštvat přímo z oficiální kanceláře Luny. Jen nemohla provést svůj další útok, dokud její výcvik nebude oficiálně u konce.