„No tak, chlape. Je otravná,“ zopakoval, tentokrát slaběji. „Všechno zpochybňuje. Vzpouzí se. Chová se, jako by jí bylo jedno, kdo jsem.“

Kaelen si ho zkoumavě prohlédl. „To tě na tom štve?“

Roth neodpověděl.

Protože přesně to – bohužel – byla pravda.

Kaelen prolomil ticho jako první.

„No, bratře,“ řekl klidně, „možná by sis měl srovnat své city.“

Roth se zamračil. „A to jako proč?“

Kaelen opětova