Vzduch kolem Lyry byl stále prosycený hlubokým tichem zahrady. Strom tu stál potichu, trpělivě a jeho vyřezané iniciály slabě zářily v odpoledním světle. Každé slovo, které Bianca pronesla, jako by se jí rozléhalo v mysli, každé se jí v hrudi usadilo jako kámen.

„Kensingtonové...“ To jméno jí v mysli zaznělo jen jednou, než jí to došlo.

Oči se jí široce rozevřely.

„Myslíte – tu královskou rodinu K