Když Declan uslyšel Chloeino kňouravé stěžování, svraštil obočí. Vrhl na Kendall drsný, zkoumavý pohled a přelétl svýma tmavýma očima po její jednoduché zaměstnanecké uniformě. Otevřeně zpochybňoval, proč by se podrobovala tak otrocké, podřadné práci, místo aby využila štědrou částku peněz, kterou jí poskytl.
"Přestaň lidi sledovat a radši dělej svou práci ve službách, když neumíš být pokorná," ušklíbl se. Z jeho hlasu čišela neklamná povýšenost a jeho hluboký tón se rozléhal v přepychovém prostoru zkušební zóny.
Kendall, dotčená jeho arogantním přehlížením její skutečné kariéry, jen ohrnula ret. Zachovala si svůj ledový profesionalismus a nedovolila, aby se ostří jeho urážky projevilo v její tváři. "Tak tedy dobře," odpověděla dokonale vyrovnaným tónem. Zdvořile prohlásila, že okamžitě zařídí jinou asistentku, která by je obsloužila, a pak se otočila na podpatku a odešla, aniž by mu věnovala další pohled.
Rychle došla do zadní místnosti, popadla mladší náhradní asistentku a vydala jí přísné, přesné pokyny. Dala jí jasně najevo, že její skutečná identita jakožto hlavní návrhářky Celine musí zůstat tajemstvím.
"A pokud se zeptají proč," dodala Kendall a v očích jí zablesklo náhlou záští. Naklonila se blíž k nervózní asistentce. "Řekni jim, že Celině právě zemřel manžel, takže momentálně nemá náladu navrhovat žádné šaty."
Uvnitř luxusní zkušební kabinky si Chloe dál stěžovala na příšerný přístup obsluhy. Urážlivě se špulila na svůj odraz v zrcadlech a požadovala lepší zacházení. Declan stál po jejím boku s uvolněným držením těla. Natáhl se, aby ji něžně pohladil po vlasech, a tichým hlasem jí slíbil, že využije svých rozsáhlých korporátních kontaktů, aby pro ni získal Celinino soukromé číslo.
Nicméně jejich intimní konverzace byla přerušena, když do zkušební části nervózně vstoupila nová asistentka. Se skloněnou hlavou pronesla Kendallin vymyšlený morbidní vzkaz o tom, že se tajemná návrhářka právě stala vdovou.
Když Declan uslyšel, že Celině zemřel manžel, cuklo mu víčko. Jeho pohledná tvář ztuhla a přes jeho rysy přelétl záblesk skutečného překvapení. Přesto to odmítl jako maličkost a mávl rukou. "Tak tedy počkáme, až bude připravena," rozhodl tónem, který v sobě nesl váhu muže, zvyklého dostat, co chce. Stál tam, slepý vůči masivní ironii, že oním dotyčným 'mrtvým manželem' je on sám.
O několik hodin později adrenalin ze setkání vyprchal. Kendall seděla v prázdném studiu a uvědomila si, že už kvůli celému tomu rozrušení necítí ospalost. Jedinou společnost jí dělalo tiché hučení klimatizace. Potřebovala nějaké uvolnění, tak vytáhla telefon, vytočila svou nejlepší kamarádku Tessu a trvala na tom, že musí uspořádat divoký oslavný večírek na počest jejího masivního zisku 1,3 milionu.
Tessa poslouchala přes telefon její překotné vzrušení a začala si spojovat souvislosti. Uvědomila si, že Kendall prodala *ty* svatební šaty. Bylo to to jedinečné mistrovské dílo, na kterém v tajnosti tři trýznivé roky pečlivě pracovala a do jemné krajky a prémiového hedvábí vložila celou svou duši.
"Který velkolepý zákazník je koupil?" zeptala se Tessa opatrným tónem, tušíc za Kendalliným nuceným veselím něco nekalého.
"Declan," odpověděla Kendall. Zírala na holou zeď studia a na tváři vykouzlila ironický úsměv, který se však nedotkl jejích očí. "Koupil je pro Chloe."
Tessa, zděšená naprostou krutostí té situace, do reproduktoru zaječela. Ten zvuk byl ostrou špičkou skutečného pobouření. Ale Kendall pevně svírala telefon, až jí zbělely klouby. Zoufale se snažila potlačit deroucí se slzy a trvala na tom, že ten masivní finanční zisk je to jediné, na čem teď záleží.
"Jsme bohaté," řekla Kendall do sluchátka a hlas se jí trochu zlomil. Přesto však v tichu své vlastní mysli věděla, že to bylo hořké vítězství. Cenovku 1,3 milionu stanovila záměrně ze zcela specifického důvodu. Zrcadlila 3. leden, dlouho zapomenuté datum, kdy s Declanem stáli v tiché matrice a požádali o oddací list.
Skončily v hlučném místním baru v centru. Po vyčerpávající noci těžkého pití, které za sebou na lepkavém dřevěném stole zanechalo rozházené prázdné panáky, Tessa odpadla a hlavu si těžce položila na překřížené paže. Kendall se podařilo odtáhnout svou kamarádku v bezvědomí ven k obrubníku, naložit ji do čekajícího taxíku a s řidičem ji poslat domů.
Když stála sama na studeném chodníku, chlad nočního vzduchu se jí zařezával do zrudlých tváří. Zastavila si další taxík pro sebe. Nastoupila na zadní sedadlo, těžkou hlavu si opřela o okénko, a sledovala míhající se neonová světla města.
V polovině klidné cesty zpět do studia její opilou myslí projela ostrá myšlenka. Declan stále neviděl tu podepsanou rozvodovou dohodu. Fyzické papíry pořád ležely na konferenčním stolku v bytě.
Odhodlaná přerušit všechny vazby ještě dnes večer se naklonila a řidiče přesměrovala. Přikázala mu, aby se vrátil do luxusního bytu, který nazývala domovem po tři mizerné roky.
Taxík zastavil před povědomou obytnou budovou. Kendall zaplatila jízdné a vyklopýtala ven. Mírně potácivým krokem vyjela výtahem nahoru a odemkla těžké vchodové dveře. Otevřela je a vešla do tmavé vstupní haly.
Než vůbec stihla sáhnout po vypínači, přitiskla ji na stěnu chodby drtivá, silná síla. Ten tvrdý náraz jí vyrazil dech z plic.
Než stihla vykřiknout nebo vůbec zaregistrovat to náhlé přepadení, její rty byly zajaty v trestajícím, panovačném polibku.
Obklopila ji nezaměnitelně známá, opojná vůně Declanovy cedrové kolínské, smíšená s jeho žhnoucím tělesným teplem. Syrová dominance jeho těžkého těla, které ji uvěznilo proti zdi, vyslala do jejího nervového systému šokovou vlnu a téměř ji dohnala k slzám hluboce potlačované touhy. Jeho ústa se pohybovala proti těm jejím s drsným, naléhavým hladem a ve tmě jí modřila rty.
Ale ta zraňující, krystalicky čistá vzpomínka na to, jak zrovna dnes odpoledne ve studiu něžně doprovázel Chloe, na ni dolehla plnou vahou. Obraz toho, jak Chloe hladí po vlasech, zafungoval jako kbelík ledové vody a zcela ji probral.
Kendall, využívající každičkou unci síly ve svém těle, jeho pevnou hruď odstrčila. Přerušila polibek, lapala po dechu a s ryzím odporem si otřela oteklá ústa hřbetem ruky.
"Jak moc jsi zoufalý?! Neuspokojila tě Chloe dostatečně?" vyprskla a její hlas se třásl čirým vztekem.
Declan couvl a slabé světlo z chodby vrhlo na jeho tvář ostré stíny. Stále na sobě měl ten stejný oblek na míru z dřívějška a kravatu měl kolem límečku povolenou. Zíral na ni nebezpečně zachmuřenýma, tmavýma očima a podél ostré linie jeho čelisti mu cukal sval.
"A co ty?" odsekl Declan. "Říkala jsi, že se se mnou chceš rozvést, ne? Tak proč jsi uprostřed noci pořád tady?" Udělal pomalý, hrozivý krok vpřed. "O co jde? Nemůžeš snést to, jak je tvá současná práce těžká?" vyslýchal ji hlasem plným tichého, výhružného dunění, které v úzkém prostoru vibrovalo.
Zatínajíc ruce do pevných pěstí při jeho neochvějném opovržení, Kendall odmítla ustoupit. Postavila se jeho zastrašujícímu pohledu čelem a nebojácně mu to vrátila.
"Plat sice není tak skvělý, ale to utrpení má do toho, co jsem zažívala, když jsem pracovala pro tebe, opravdu daleko."
Aniž by čekala na jeho odpověď, prošla kolem jeho vysoké postavy a drcnutím ho zasáhla do ramene. Rázným krokem vešla přímo do tlumeně osvětleného obývacího pokoje a podpatky jí ostře klapaly o podlahu z tvrdého dřeva.
Zaměřila se přímo na skleněný konferenční stolek. Popadla vytištěnou rozvodovou dohodu a balíček lesklých bankovních karet rovnou z povrchu, kde je ráno nechala.
Otočila se tváří k Declanovi, který ji následoval do místnosti. Nakráčela přímo k němu a silou mu celou tu hromádku vrazila do hrudi, čímž ho donutila zachytit rozsypané věci dřív, než dopadly na podlahu.
"Vrátila jsem se sem, abych si vzala tohle," prohlásila Kendall se vztyčenou bradou a zlostně se na něj podívala. "Jsem ráda, že jsi tady. Aspoň sem zítra nebudu muset vážit cestu zbytečně."