Damianovy oči při jejím vzdoru ztvrdly. "Tak to zkus," pronesl a z hlasu mu odkapával led.

Serena si odfrkla. Otočila se na podpatku a rázně odešla, s držením těla strnulým hrdostí. Nechala tichou chodbu za sebou a vkročila zpět do opulentního chaosu hlavního banketního sálu. Její pohled přelétl přes moře obleků šitých na míru a třpytivých šatů a skenoval obrovskou místnost, aby našla Tessu. Potřebovala zkontrolovat svou kamarádku a opustit tohle tíživé dusno.

Než ji však stihla najít, zablokoval jí cestu náhlý stín.

Vrazila do ní servírka se stříbrným tácem. Náraz způsobil, že plná sklenice tmavě červeného vína vyšplíchla přímo na Sereninu hruď. Studená tekutina se okamžitě vsákla do jemné látky její vínové večerní toalety a šířila se jako čerstvá modřina.

"Paní Sinclairová, omlouvám se!" vykoktala servírka, zatímco se jí třásly ruce a prázdná sklenice od vína se odkutálela na vyleštěnou mramorovou podlahu. Do očí se jí hrnuly slzy. "Opravdu se moc omlouvám!"

Serena sklopila zrak na zničené hedvábí. Spolkla narůstající frustraci. "To je v pořádku. Jen se půjdu převléknout do čistého."

Otočila se a zamířila přímo k velkým výtahům.

Jemné cinknutí ohlásilo příjezd kabiny. Dveře z leštěné oceli se rozjely od sebe. Vystoupila vysoká, impozantní postava. Damianovy ostré oči okamžitě klesly k tmavé skvrně na její hrudi.

Serena zatajila dech. Pokusila se proklouznout kolem něj do prázdného výtahu, ale on přenesl váhu a se sarkastickým úšklebkem jí zablokoval cestu.

"Co to máte s šaty, paní Sinclairová?"

Serena sevřela prsty v pěst. Každé setkání s tímhle pitomcem končilo výsměchem. Zvedla bradu. "Pane Sinclaire, pamatujete si, že jste generálním ředitelem Sinclair Corporation? Máte prestižní postavení. Nepřipadáte si ubohý, když se tváříte takhle zlomyslně?"

"Ach, takže péče o mou ženu je ubohá?" Změřil si ji pohledem a předstíral nevinnou zvědavost. "Připadá si pak i paní Sinclairová jako ubohá žena?"

Dveře výtahu se začaly zavírat. Serena nebyla ochotná plýtvat další vteřinou na jeho psychologické hry, protáhla se kolem jeho širokého ramene a vtrhla do kabiny. Chtěla jen klidný rozvod bez těchto neustálých třenic. Přesto se zdálo, že každé slovo, které vypustil z úst, bylo zkonstruováno tak, aby ji vytočilo a zažehlo v ní nutkání z něj vymlátit duši.

Ocelové dveře se neprodyšně zavřely a odřízly jeho samolibou tvář z jejího dohledu.

Venku na chodbě, zatímco výtah začal pomalu stoupat, přesunul Damian pohled na nervózní servírku. "Dobrá práce," zamumlal.

O patro výš Serena zírala na svůj odraz v zrcadle, které sahalo až na zem, a oněměla úžasem nad náhradním oblečením.

Teoreticky by měly mít velké banketní sály připraveny večerní šaty různých velikostí pro případ nouze. Místo toho skříň nabízela bizarní výběr. Nakonec se musela spokojit s jediným kouskem, který jí padl: s hrubým topem s dlouhým rukávem a těžkými kalhotami po kotníky. Rychle se prohrabala zbytkem skříně.

Ostatní možnosti sice odpovídaly její velikosti, ale byly ohyzdné. Byly zastaralé, nelichotivé a směšné. V mysli se jí ozvalo jedno konkrétní slovo, přesně ta urážka, kterou Damian použil dole.

Groteskní.

Byla polovina léta. Dokonce i s klimatizací na panství působilo nošení hrubých rukávů a těžkých kalhot dusivě. Vrátit se na večírek v tomhle by byla společenská sebevražda. Dnes se slavily významné narozeniny starého pána Sinclaira a akce byla plná mocných osobností. Kdyby se ukázala v oblečení připomínajícím puritánku, stala by se vtipem celého večera.

Damianův zlomyslný úsměv jí bleskl hlavou. Oči se jí doširoka rozevřely.

"Ten hajzl!"

Tohle na ni nastražil. Měla důvod se domnívat, že to on nařídil té servírce, aby na ni víno vylila. Zosnoval to, aby ji donutil obléct si tyhle ohyzdné hadry a udělal z ní před elitní společností blázna. Byla to malicherná odplata. Předtím ztrapnila milenky rodiny Mercerových a tohle byl jeho způsob, jak se pomstít.

"Tak opovrženíhodné!" zamumlala a sevřela v prstech látku ošklivého topu.

V hrudi jí plál vztek. Sáhla po zipu kalhot, připravená převléknout se zpět do svých vínem potřísněných šatů. Raději by si oblékla zničené hedvábí, než aby nechala Damiana vyhrát.

Než však stihla rozepnout límec, telefon jí zabzučel.

Na displeji zablikalo Tessino jméno. Serena hovor přijala.

"Sereno, zachraň mě! Já—Ááá!"

Z reproduktoru se ozval Tessin zběsilý jekot, následovaný hlasitým rachotem. Zvuk telefonu, který s třeskotem dopadl na tvrdou podlahu, zaplnil linku.

Sereně ztuhla krev v žilách. "Tesso! Kde jsi?"

Ozvalo se ostré pípnutí. Linka ztichla.

Zavolala znovu, ale nikdo to nebral.

Hruď jí sevřela panika. Nechala vínem potřísněné šaty na židli a vyřítila se z pokoje, aniž by se starala o to, že má na sobě stále ten groteskní kalhotový kostým. Musela Tessu najít, a to hned.

Běžela chodbou. Když zahnula za roh, všimla si obrovského rozruchu. Velký shluk hostů jí blokoval cestu, tlačili se venku před zavřeným VIP salonkem a šeptem si vyměňovali drby.

"Je to pravda? Byla ta rvačka tak divoká?" zašeptala nějaká žena.

"To si piš. Slyšíme ty zvuky i přes zavřené dveře," zasmál se nějaký muž.

"Je tak neslušné, že se něco takového děje zrovna na narozeninové oslavě starého pána Sinclaira!"

"Zajímalo by mě, kdo je ta nestydatá ženská..."

V Sereně se stáhl žaludek hroznou předtuchou. Tyhle drby přesně odpovídaly načasování Tessina náhlého hovoru. Protlačila se šeptajícím davem.

Když se dostala dopředu, rozrazila dveře dokořán. Pohled dovnitř ji ohromil.

Tessa stála uprostřed místnosti jako přimrazená. Byla bledá, tvář zcela bez barvy. Její výraz byl strnulý a oči měla doširoka rozevřené čistou panikou. Hleděla dolů, paralyzovaná.

Serena sledovala pohled své kamarádky a zorničky se jí zúžily.

Na podlaze ležel v bezvědomí bohatě vypadající mladý muž. Oči měl protočené dozadu a z hlavy mu tekla krev. Tmavá krev mu stékala po čele, kapala na bílý koberec a šířila se do děsivé krvavé aureoly. Přihlížející zalapali po dechu a s hrůzou ucouvli.

Serena okamžitě jednala. Padla na kolena vedle krvácejícího muže a zkontrolovala mu dech. S úlevou vydechla; stále žil. Vytáhla telefon, vytočila tísňovou linku a přitiskla mu na ránu na hlavě látkový ubrousek, aby zastavila krvácení.

Až pak vzhlédla ke své vyděšené kamarádce. "Tesso, co se stalo?"

Tessa se otřásla. Obtočila si paže kolem těla a třesoucím se hlasem koktala.

"Jedna... jedna servírka za mnou před chvílí přišla. Řekla, že na mě čekáš v salonku. Ale když jsem sem dorazila, zjistila jsem, že místo tebe je tu nějaký cizí muž, a on... on se mě pokusil znásilnit!"

Tessa potlačila vzlyk. "Bojovala jsem a bránila se, abych unikla."

Tessa vysvětlila, že se snažila Sereně zavolat, ale ten chlap jí vytrhl telefon a rozmlátil ho o podlahu.

"Zpanikařila jsem," plakala Tessa, která nikdy nezažila tak děsivou chvíli. "Popadla jsem lampu a praštila ho s ní, abych ho omráčila."

Serenin mozek pracoval na plné obrátky. Tessa v tom byla nevinně. Bylo to poprvé, co s ní Tessa šla na nějakou společenskou večeři, a k žádnému z hostů neměla absolutně žádnou zášť.

Někdo na ni tuhle past záměrně nastražil. Někdo ji vlákal do násilné situace, aby zničil její pověst a ponížil Serenu.

Sereniny oči zableskly divokou ochranitelskou jiskrou. Vzhlédla k drbajícímu davu ve dveřích.

Její ostrý pohled padl na Chloe, která stála v zástupu.

"To ty!" obvinila ji Serena.

V Chloeiných očích se mihl záblesk viny. Otevřela ústa, aby obvinění vyvrátila, ale náhlý rozruch v davu ji přerušil.

"Ustupte! Pusťte mě!"

Dav hostů se rozestoupil před elegantní, vyrovnanou ženou středního věku.

Když uviděla krví nasáklý koberec a mladého muže ležícího v bezvědomí na podlaze, na okamžik v šoku ucouvla. Pak se vyřítila vpřed, padla na kolena vedle krvácejícího těla a začala hystericky naříkat.

"Declane! Můj nejdražší! Co se ti stalo?!"