"Sereno Sterlingová, co tě vede k přesvědčení, že bych se pustil do křížku s rodinou Vanceových kvůli nějaké bezvýznamné asistentce?" ušklíbl se Damian.

Bezvýznamné asistentce?

Tessa je bezvýznamná?

Tato slova se rozlehla v napjatém prostoru luxusního vozu a pálila jako sůl v čerstvé ráně. Serena znala hořkou pravdu. V Damianových očích byla ona ta bezvýznamná. Tessa byla pouhou vedlejší ztrátou.

Hleděla na Damianův profil. Sporé pouliční osvětlení zachycovalo jeho dokonalou čelist a zvýrazňovalo strnulé, neústupné napětí v jeho rysech. Polkla knedlík v krku a promluvila tichým, chvějícím se hlasem. "Damiane, prosím. Snažně tě prosím. Prosím, pomoz mi jen protentokrát... Prosím."

Damian neřekl nic. Jeho tiché odmítnutí bylo hlasité, jasné a dusivé. Naprostá tíha jeho lhostejnosti jí těžce dolehla na hruď a působila jako obrovský balvan, který jí drtil vzduch z plic. Serena zaťala ruce do pevných pěstí, nehty zaryla hluboko do dlaní, ale žádnou bolest nevnímala. Emocionální muka dalece převyšovala cokoli fyzického.

Poražená Serena ztichla a prázdně zírala z temného okna. Míhající se světla města splývala v pruhy bledé žluti. V tu přesnou chvíli s mučivou jasností poznala, že jí Damian nikdy nepomůže. Ani kdyby se mu vrhla na studenou zem k nohám a prosila, dokud by jí z hrdla netekla krev. Svou volbu učinil.

Dalšího dne nesla Serena koš čerstvého ovoce nedotčenými, tichými chodbami nemocničního VIP křídla. Ve vzduchu visel sterilní pach dezinfekce. Když se přiblížila k Vivianinu pokoji, dveře byly pootevřené. Chloein pisklavý, škodolibý hlas se nesl chodbou a donutil Serenu zastavit krok.

"Vivian, nedokážeš si představit, jak ponižující to pro Serenu bylo, když tam včera čekala v hale," chvástala se Chloe hlasitě. "Ty dvě ženské na recepci ji ani nepoznaly. Myslely si, že je to jen nějaká laciná štětka, co se snaží svést Damiana! Haha! Upřímně, i Damianův pes má lepší zacházení než ona!"

Mezerou ve dveřích Serena viděla Vivian opřenou o zvednuté čelo nemocniční postele. Dlouhé vlasy jí jemně spadaly kolem bledé, křehké tváře. Seděla tiše a malým nožíkem metodicky loupala čerstvé jablko. Její výraz byl klidný.

"Slyšela jsem, že Tessa urazila rodinu Vanceových," pokračovala Chloe a přecházela po podlaze. "Serena prosila Damiana, aby jí pomohl dostat Tessu na kauci ven, ale Damian ji ignoroval. Vůbec ho to nezajímalo! Zato ten režisér, který tě včera obtěžoval, má prý být hodně slavný, ne? Damian ani na vteřinu nezaváhal a zničil ho. V jediném okamžiku mu zlikvidoval kariéru! Teď už všichni v branži vědí, že jsi jeho žena. Ti lidé už se tě nikdy neodváží šikanovat!"

Chloe se slunila v odražené slávě a její hlas se dmýchal sebeuspokojením, jako by to Damian udělal pro ni.

"Můj tip je, že se Damian se Serenou velmi brzy rozvede."

Vivianina ruka zamrzla uprostřed pohybu. Náhlý, trhavý pohyb způsobil, že dlouhá, kroutící se slupka jablka praskla a spadla na bílé povlečení.

Serena nečekala, až uslyší víc. Otevřela dveře a vešla do pokoje, koš s ovocem pevně sevřený v ruce.

"Slečno Mercerová, cítíte se dnes lépe?" zeptala se Serena vyrovnaným, klidným hlasem.

Chloein samolibý výraz zmizel vteřinu poté, co Serenu spatřila. Její tvář se zkroutila do okamžitého hněvu. Namířila manikúrou upravený prst na dveře a arogantně vykřikla: "Sereno Sterlingová! Co tady děláš?"

Serena ten výlev ignorovala. Nevěnovala Chloe jediný pohled, oči měla upřené přímo na ženu v posteli. "Slečno Mercerová, můžu s vámi mluvit o samotě?"

Než Vivian stačila ten požadavek zpracovat, zasáhl Chloein pisklavý hlas. "Vivian, neposlouchej ji! Věděla, že jsi včera měla potíže, a schválně se snažila Damianovi zabránit v odjezdu! Záměrně ho zdržela od tvé záchrany. Určitě nemá za lubem nic dobrého, když sem dnes přišla. Neměla bys být s touhle zlou ženskou sama. Pravděpodobně je tu proto, aby ti ublížila!"

Vivian svraštila obočí a její bledou tváří mihl nepatrný výraz nespokojenosti. Odložila nůž i napůl oloupané jablko na noční stolek. "Paní Sterlingová, co je to, co nemůžete říct právě teď?"

"Týká se to Damiana," odpověděla Serena prostě.

Jakmile Damianovo jméno viselo ve vzduchu, ve Vivianiných zorničkách zableskla náhlá, ostrá intenzita. Zvedla bradu a její vystupování se změnilo. "Chloe, můžeš prosím na chvíli odejít z pokoje?"

Chloe zalapala po dechu a tvář jí zrudla rozhořčením. "Ne! Co když se ti tahle ženská pokusí udělat něco zlého—"

"Chloe," vložila se do toho Vivian a její hlas klesl do pevného, nepopiratelného příkazu. "Jdi prosím ven."

Chloe se stáhla, zjevně ustrašená Vivianinou náhlou přísností. Kousla se do rtu, vrhla na Serenu zuřivý, jedovatý pohled a vztekle vypochodovala z pokoje. Její podpatky agresivně klapaly o dlaždice na podlaze.

Když vyšla na tichou chodbu, Chloe neodešla. Stála poblíž dveří, chladně zírala přes skleněnou tabulku na ty dvě postavy uvnitř. Vytáhla telefon a hbitě vytočila soukromé číslo.

Po několika napjatých vteřinách se ze sluchátka ozval hluboký, povědomý hlas.

Chloe okamžitě pevně zavřela oči a donutila svůj hlas se chvět falešnými, zoufalými slzami. "Damiane? Tady Chloe. Serena je tady. Natlačila se do pokoje! Vivian se ještě nevzpamatovala ze včerejšího šoku a není ve stavu čelit Sereninu teroru. Damiane, prosím, rychle přijeď. Nevím, co jí ta ženská provede!"

Uvnitř VIP pokoje se atmosféra usadila do hutného, dusivého ticha.

Vivian pohlédla na Serenu s výrazem zmateným a zároveň ostražitým. "Paní Sterlingová, co vás sem dnes přivádí?"

Serena neměla čas na zdvořilosti. Každá promarněná vteřina byla další vteřinou, kterou Tessa strávila hnitím v cele. "Myslím, že jste slyšela, co se stalo na oslavě narozenin starého pana Sinclaira. Tessa je teď ve vězení, protože byla obviněna z úmyslného ublížení na zdraví. Vanceovi ji nechali zavřít a já ji nemůžu dostat ven na kauci."

"Slyšela jsem o tom," odpověděla Vivian hladce a opřela se do polštářů. "Ale rodina Vanceových je velmi mocná. Obávám se, že slečně Blairové také nemohu nijak pomoci." Vivian naklonila hlavu a pečlivě Serenu pozorovala. "Měla byste o pomoc požádat raději Damiana. Má s rodinou Vanceových dobré vztahy. Bude to mnohem snazší, když do toho zasáhne on."

"Odmítl mi pomoct." Serena si zachovala stoickou tvář a maskovala tak přetrvávající bolest. "Myslí si, že nemá cenu si rodinu Vanceových znepřátelit kvůli mně."

Vivian mírně přimhouřila oči. "Takže chcete, abych ho požádala já?"

Serena přikývla. "Přesně tak."

Na Vivianiných rtech se objevil nepatrný, skeptický úsměv. Uhladila si přikrývku na klíně. "I kdybych byla ochotná... není zaručeno, že udělá, co po něm chci."

Serena udělala krok blíž k posteli a zmenšila vzdálenost mezi nimi. Podívala se přímo do Vivianiných očí a připravila si svůj nejvyšší vyjednávací trumf.

"Pokud mi pomůžete, rozvedu se s Damianem."

Tato slova padla do tiché místnosti jako bomba. Vivianinou křehkou tváří se přelila čirá nevíra. Její klidná fasáda se roztříštila a oči se jí rozšířily, když zírala na ženu, která stála před ní.

"Vy se... rozvedete s Damianem?" vydechla Vivian a v jejím chvějícím se tónu byl patrný šok.

Ta reakce dávala dokonalý smysl. Koneckonců stará Serena Sterlingová udělala vše, co bylo v jejích silách, použila každou opovrženíhodnou a zoufalou metodu, kterou si lze představit, jen aby se manželství se Sinclairem udržela. Byla tou šílenou ženou, která střežila své teritorium. Tato náhlá kapitulace byla nepochopitelná.

"Ano," odpověděla Serena jednoduše a její hlas nekolísal.

"A Damian s tím souhlasil?"

Sereně připadala ta otázka trochu zvláštní, ale nepozastavovala se nad tím. "Ano. Už jsme o tom mluvili."

Vivian pomalu sklonila hlavu. Její dlouhé, tmavé vlasy spadly dopředu, vrhly na její tváře temné stíny a účinně tak skryly její výraz před pohledem. Ticho se opět protáhlo, plné nevyřčených kalkulací.

"Byla jsem to já, kdo v minulosti zničil váš vztah s Damianem," pokračovala Serena racionálním a odtažitým tónem. "Můj odhad je, že jste na něj nedokázala zapomenout, protože jste po těch letech, co uplynuly, už do dalšího vztahu nevstoupila. Nyní máte oba šanci být znovu spolu. Byla by obrovská škoda, kdybyste tuto zlatou příležitost nechala proklouznout."

Serena se odmlčela a nechala realitu své nabídky dolehnout, než pronesla své varování.

"Dočasně jsem ztratila paměť, takže mu teď nebudu dělat problémy s rozvodem. Jsem ochotná ustoupit. Ale kdo ví? Jednou se mi paměť může vrátit. A proměním se zpět v mé staré já – tu posedlou ženu ochotnou udělat cokoliv, aby si udržela manželství a zabránila vám dvěma být spolu. Až ten čas přijde, nebude pro vás tak snadné získat Damiana zpět. Slečno Mercerová, jste chytrá žena. Určitě víte, že příležitost na nikoho nečeká."

V pokoji zavládlo hrobové ticho. Ta nabídka byla bezchybná. Zaručené a okamžité odstranění jediné překážky stojící mezi Vivian a mužem, kterého milovala, a to za pouhou cenu pár slov pronesených k Damianovi.

Vivian nakonec zvedla hlavu. Důkladně si Serenu prohlédla, její pohled strhával povrch a četl zoufalství skrývající se pod ním. Na tváři měla složitý, nečitelný výraz.

"Zdá se, že jste opravdu ztratila paměť," zamumlala Vivian tiše.

Ta náhlá, kryptická změna tématu Serenu ohromila. Zamračila se, nejistá, jak na tak bizarní odpověď reagovat. O pár vteřin později znovu nabyla soustředění. "Slečno Mercerová, ohledně mého návrhu..."

"Omlouvám se," přerušila ji Vivian odseknutě a její tón se najednou stal chladným a rozhodným. "Ale na váš návrh nemohu přistoupit."

Serena ztuhla a zírala na ženu na posteli.

Na rozdíl od Chloe byla Vivian vysoce inteligentní. Věděla, jak hrát hru, kdy tlačit vpřed a kdy ustoupit. Serena vždycky věděla, že Damian má na ženy dobrý vkus. Ale tohle nedávalo vůbec žádný smysl.

Proč by Vivian takovou dohodu odmítla? Proč by promarnila tu nejsnazší, nezaručenější cestu, jak získat Damiana zpět, obzvláště když od ní ten úkol vyžadoval tak malé úsilí?

Zrovna když Serena otevřela ústa, aby se dožadovala důvodu toho nelogického odmítnutí, těžké dveře pokoje se s brutálním nárazem rozletěly.

Do pokoje vtrhl Damian. Jeho vysoká postava jako by vysála ze rázem všechen vzduch v místnosti. Značkový oblek obepínal jeho široká ramena, ale byla to jeho tvář, co budilo pozornost – jeho pohledné rysy byly zkroucené syrovou zuřivostí a celé jeho vystupování odkapávalo ledem.

Jeho temný, smrtící pohled se okamžitě zabodl do ní.

"Sereno, co to sakra provádíš Vivian?"