Dálnice protínala tmu jako ostří čepele, její prázdný úsek pohlcoval záři jeho světlometů. Declanovy ruce sevřely volant tak pevně, až kůže pod jeho stiskem zasténala. Měl zůstat v domě smečky. Měl jít do tělocvičny, zavřít se zpátky do své pracovny – kamkoli jinam než za tenhle volant.

Ale nemohl se zbavit myšlenek na ni. Nemohl se zbavit zvuku jejího hlasu, když mu řekla, ať jí už nevolá.

Chtěl