Na dveře její komnaty se ozvalo tiché zaklepání.

Roxana se pohnula, stále polapená v mlze spánku. Neprobudila se úplně – jen se zavrtěla a obočí se jí zlehka stáhlo.

Další zaklepání. Tentokrát důraznější.

Zamrkala a otevřela oči.

Pokoj byl temný, plný stínů a stříbrných pruhů tam, kde skrz průsvitné závěsy pronikalo měsíční světlo. Pomalu se posadila, zmatená tichem, chladem a vnitřním tahem čehos