LORCAN

Nespal jsem.

Ne tak docela.

Pokaždé, když jsem zavřel oči, viděl jsem střípky výjevů, stíny pohybující se tam, kde by neměly, pootevřené dveře, ozvěnu něčeho neviděného, co dýchalo ve zdech, kterým jsem měl velet.

A pod tím vším

ta přetrvávající, hlodavá jistota.

Stále je tu drak.

Rhygarův hlas mě od včerejší noci neopustil. Od té doby jsem ani jedinou noc nespal tvrdým spánkem.

Je to blízk