LORCAN

Nepustil jsem Sorena, dokud jsme nebyli na chodbě.

Ruku jsem měl stále ovinutou kolem zadní části jeho krku a prsty se mu vtiskly do měkké kůže pod čelistí. Vytáhl jsem ho z knihovny jako zlobivé dítě a bylo mi jedno, kdo nás vidí.

Soren zavrávoral, když jsem ho konečně pustil, tvář měl zrudlou hněvem, modré oči mu plály.

"Co je to s tebou, u všech sedmi pekel?" vyhrkl a upravil si kabát.

"