Probudím se do prázdné postele, zakuklená ve zvláštně těžké dece, jako bych se v noci pokoušela utéct.

Na vteřinu jsem ještě napůl ve snách, mžourám na strop a snažím se rozpomenout, kde jsem, jaký je den a proč se cítím tak podivně šťastná.

Pak mi to dojde.

Včerejší noc.

Connorova paže kolem mého pasu, jeho tichý smích u mého ucha, ten způsob, jakým mě všude líbal, jako by mě mohl rozesmát jen tí