Dveře se s bouchnutím rozletí, jako by vybuchla bomba, a s mrazivým vzduchem se dovnitř nahrne i změť hlasů.

„Ty jo, kecáš – to jste jako fakt něco upekli?“

Paigein hlas. Až moc hlasitý, až moc veselý.

Connor je hned za ní. „Páni, voní to tu jako ve skořicovém nebi.“

Instinktivně ustoupím a přenechám veškerou pozornost Evie. Usmívá se, skromně a vřele, i když si přitom její prsty nervózně hrají s