„Tady je vaše čipová karta,“ podala recepční Valeriovi plastovou kartičku a on po ní natáhl ruku. „Doufám, že tu prožijete nádherný pobyt, a kdybyste cokoli potřebovali, neváhejte zavolat.“

„Jasně,“ odpověděl Valerio a sklonil hlavu ke Cosimě, která se nekontrolovatelně třásla a dívala se do země.

Potřeboval ji dostat dovnitř, aby se zahřála, ale zároveň věděl, že na ni nesmí tlačit, jinak k němu