„Kaelene, to se mě vážně ptáš na tohle, když nám jde o život?“ řekla jsem a předstírala překvapení, když mě chytil za ruku.

Mezi stromy pořád praskala střelba, rozléhala se jako válečné bubny. Dým za námi dusil vzduch. V dálce plápolaly plameny ze zničeného SUV.

Ale jeho oči byly upřené na mě, ne na to nebezpečí.

„Co mi zatajuješ?“ zahučel tiše a kontrolovaně.

Cítila jsem, jak se jeho prsty svíraj