„Můžu… změnit hudbu?“ zeptala jsem se Danteho a upravovala si deku kolem nohou.

Byli jsme v obývacím pokoji, on něco psal a poslouchal hudbu. Já… já jen zírala. Unavená a zmatená. Cítila jsem se ale už lépe. Už jsem se tolik netřásla.

Ale z té písničky jsem byla v depresi.

Zdvihl obočí. „Najednou se ti nelíbí jazz?“

„Je mi z něj, jako bych byla zaseknutá ve výtahu,“ zamumlala jsem a se slabým zasm