RONAN.

Cestou do školy jsem si nechal celou dobu nasazenou kapuci.

Od toho dne, kdy mi matka potvrdila, že můj otec už vymýšlí plán, který se mnou nepočítá, jsem jen stěží dokázal usnout.

Znamenalo to jediné – někdo se mi klidně může vloupat do domu, zabít mě a zmizet. To, že s mou existencí ve svých plánech nepočítal, znamenalo, že mě nepotřebuje, a protože mě nepotřeboval, byl jsem jen zbytečná