VESPER.

Dělily mě vteřiny od toho, abych upadla do spánku. Takového toho, kdy to vaše tělo konečně vzdá a těžkost nad vámi vyhraje. Oční víčka už mi začala klesat, když jsem uslyšela ten otravný zvuk. Ten jediný zvuk, který mi drásal nervy.

Bzučení ostře prořízlo ticho a telefon zachrastil na nočním stolku. Srdce mi poskočilo, ještě než to můj mozek stihl zpracovat.

Popadla jsem ho bez přemýšlení.