CASSANDRA.

Hučení motoru auta sláblo pod tíhou mých myšlenek. Každá míle, kterou jsme ujeli směrem ke Smečce Azurového moře, mi připadala jako krok zpět v čase – vstříc vzpomínkám, které jsem pohřbila tak hluboko, až jsem téměř přesvědčila samu sebe, že patří někomu jinému.

Slíbila jsem mu navždy.

Tiberiovi.

Kdysi šla ta slova z úst tak snadno – lehce, nevinně. Skutálela se mi z jazyka během noci