SYLVIE.

Telefon mě hřál v dlaních. Svírala jsem ho tak dlouho, až mě bolely prsty, palec se vznášel nad Gideonovým jménem, jako by pouhé usilovné zírání mohlo přístroj přinutit zazvonit.

0:00

Číslice měkce zářily do přítmí pokoje. Závěsy byly zatažené. Lampička na nočním stolku vrhala slabý kruh světla.

Pomalu jsem se nadechla. Vydechla. Žádný zmeškaný hovor. Žádná zpráva.

Tuhle verzi Gideona jsem