POHLED FREYI:

Snažila jsem se neomdlít, ale všechno kolem mě upadalo do stínů. Hruď mě pálila. Plíce křičely. Zdálo se, že se podlaha pode mnou naklání, a nohy jsem už sotva cítila.

Ale viděla jsem ji. Krev.

Tmavé kapky dopadaly na podlahu jako ve zpomaleném filmu – z mého nosu... a z koutku úst.

Pak mé tělo bezvládně viselo přes jeho rameno.

Kaelen.

Pohyboval se s tichým zoufalstvím, jednu paži z