Pohled Caleba

Ranní slunce pražilo do kuchyňského stolu, když jsem dojídal snídani. Dnes byl pátek. Byl to také den mých osmnáctých narozenin, den, kdy můj vlk dospěje.

„Jaké máš plány na narozeniny, synu?“ Můj táta položil na stůl hrnek s kávou.

„Damon mi pořádá oslavu u svýho bratrance.“ Odsunul jsem prázdný talíř.

„Snaž se to dneska nepřehánět, synu. Víš, že teď můžeš svou osudovou družku potkat kdykoli. Nechceme to začít špatně.“ Podíval se na mě přísně.

„Jo, třeba to, že se taháš s tou Tessou. Nebude to dobré, když vás dva vaše družka uvidí pohromadě. Proto ti pořád říkám, ať se s ní rozejdeš.“ Moje máma si překřížila ruce na hrudi a opřela se o linku.

„Zlato, dej tomu klukovi pokoj. Je mladý. Musíš ho nechat, ať se poučí sám. A navíc, co když je ona jeho osudovou družkou?“ oponoval táta.

„O tom pochybuju. Ona rozhodně není jeho družka. Můžu zaručit, že neexistuje, aby osudovou družkou mého syna byla nějaká děvka,“ vyštěkla máma okamžitě.

Šokovaně jsem na ni zíral. Většinou o holkách takhle nemluvila, ale měla pravdu. Během toho, co jsme spolu chodili, se Tessa vyspala s mnoha muži i ženami. Mně to nevadilo. Někdy jsme se dokonce podělili o nějakou ženskou.

Popadl jsem batoh, rozloučil se s rodiči a vyrazil do školy. Když jsem vyšel po předních schodech k budově, Tessa už na mě čekala. Zkřížily se nám pohledy. Necítil jsem nic jiného než včera. Žádné jiskření, žádnou přitažlivost. Moje máma měla pravdu. Nebyli jsme osudoví druhové.

„Ahoj bejby, seš připravenej na svou dnešní párty?“ Tessa přistoupila blíž a políbila mě.

Polibek to potvrdil. Stoprocentně nebyla moje osudová družka. Pocítil jsem krátký záblesk výčitek, že ji tahám za nos teď, když už můj vlk dospěl, ale ten pocit jsem rychle zaplašil.

„Jo, nemůžu se dočkat.“ Usmál jsem se.

„Čau chlape, všechno nejlepší.“ Damon vyběhl po betonových schodech, aby se k nám přidal.

„Díky, kámo.“ Přikývl jsem.

Damon přejížděl pohledem mezi mnou a Tessou.

*Cejtíš k ní něco jinýho, chlape?* ozval se mi v hlavě Damonův hlas přes naše telepatické spojení.

*Ne, kámo, není to ona,* odpověděl jsem mu telepaticky.

Damon pokrčil rameny. Šli jsme po chodbě k mojí skříňce, zatímco Tessa odešla hledat svou kamarádku Briannu. První polovina školního dne se táhla. Každý se na chodbě zastavil, aby mi popřál k narozeninám.

„Hej chlape, slyšels o tom chudákovi ze smečky Krvavýho měsíce? Jak se jmenuje, Elaine? Ta holka, do který se pořád strefuješ,“ zeptal se mě u skříňky Wyatt, jeden z nejlepších stopařů naší smečky.

„Myslíš Siennu?“ Zavřel jsem dveře od skříňky.

„Jo, tak se jmenuje. Přestupuje a jde na lidskou střední,“ řekl Wyatt.

„No, tak hádám, že se ti ji odsud konečně povedlo vyštípat.“ Damon se zasmál.

„Věděl jsem, že se to povede.“ Ušklíbl jsem se.

„Bylo na čase, abychom se tý děvky zbavili. Nepatřila sem mezi nás.“ Přišla k nám Tessa a ovinula mi ruku kolem pasu.

Když zazvonilo na oběd, Tessa mě chytila za ruku, táhla mě ven a vedla mě na odlehlé hliněné prostranství za fotbalovou tribunou.

„Vím, že nejsme osudoví druhové, ale to neznamená, že si nemůžeme trochu užít. Všechno nejlepší.“ Tessa se usmála a oči jí potemněly chtíčem.

Ze stínů pod kovovými sedadly vyšla Brianna a jejich kamarádka Harper. Obě dívky byly nahoře bez. Sundaly si trička i podprsenky a hodily je do suché hlíny. Přišly přímo ke mně. Harper mi sáhla po pase, rozepnula mi džíny a stáhla mi je i s trenkami až ke kolenům. Ve stejnou chvíli si Brianna klekla na zem.

Tessa mi ovinula paže kolem krku a přitiskla rty na mé. Polibek jsem jí oplatil a vsunul jí jazyk do pusy. Cítil jsem, jak Harper svými teplými rty objala mého ptáka. Pohybovala hlavou nahoru a dolů, kouřila mi ptáka a přitom kroužila jazykem kolem citlivého žaludu. Dole na zemi Brianna roztáhla Tesse nohy, zabořila tvář mezi její stehna a vylizovala Tessu, zatímco mě Tessa nepřestávala líbat.

Popadl jsem Harper za vlasy a vytáhl jí ptáka z pusy.

„Kleknout na všechny čtyři.“ Poručil jsem jí.

Harper udělala bez váhání přesně, co se jí řeklo. Vlezla po čtyřech do hlíny. Stoupl jsem si za ni, chytil ji za boky a vrazil jí ptáka hluboko do její těsné kundy. Pohyboval jsem boky a přirážel do ní rychle a drsně. Harper vydávala hlasité sténání, které se rozléhalo pod kovovou tribunou. Natáhl jsem ruce a popadl Tessina odhalená prsa, mačkal její kůži, zatímco Brianna dál prcala Tessinu mokrou kundu jazykem.

Harper sebou cukala proti mým bokům. Stěny její kundy se pevně stáhly kolem mého penisu, dojily můj kmen a tvrdě se udělala. Vytáhl jsem ho z její kapající kundy a odstrčil ji z cesty.

„Pojď sem, děvko.“ Přikázal jsem Brianně.

Brianna přelezla po čtyřech a nastavila se mi. Namířil jsem ptáka na její mokrou štěrbinu a narazil ho do ní až po kořen. Prcal jsem ji rychle a tvrdě a pleskavý zvuk těla narážejícího na tělo zaplnil horký vzduch. Přes její rameno jsem viděl, jak Harper zaujala Briannino místo. Harper zabořila tvář do Tessina rozkroku a vylizovala ji, zatímco Tessa zaklonila hlavu a hlasitě sténala. Přirážel jsem do Brianny, jednou rukou jsem ji chytil za zátylek a druhou jí tiskl rameno k zemi. Bodal jsem do ní, dokud nezačala vrcholit, tělo se jí chvělo proti mému.

Vytrhl jsem ptáka z Brianny a chytil Tessu zezadu pod krkem. Otočil jsem si ji, přehnul a vrazil jí ptáka hluboko do kundy. Přirážel jsem do ní rychle a tvrdě. Tessa slastně kvílela. Brianna se připlazila a začala Tesse lízat jednu bradavku, zatímco Harper jí sála tu druhou. Byl jsem v Tesse hluboko až po koule a během prcání jsem ji pevně svíral za krk. Její vnitřní svaly se semkly kolem mého ptáka, když začala přicházet do orgasmu. Pospíšil jsem si a vytáhl z ní ptáka dřív, než jsem se vystříkal.

„Na kolena a vykuřte mě.“ Podíval jsem se shora na ty tři.

Tessa, Brianna a Harper padly do hlíny na kolena. Oklopily mého ptáka, olizovaly mi kmen i koule a sály žalud. Intenzivní stimulace mě dostala přes hranu. Zavrčel jsem a tvrdě se udělal. Všechny tři otevřely pusy, chytaly moji mrdku, dočista mi olízaly ptáka a spolkly každou kapku.

„Všechno nejlepší, bejby.“ Tessa si setřela zbloudilou kapku slin z brady a těžce oddechovala.

Později večer nás Damon odvezl na párty.

„Myslíš, že dneska v noci najdeš svou osudovou družku?“ zeptal se Damon z místa řidiče.

„Nevím. Nebyla to žádná z holek ve škole, takže je možná z jiný smečky.“ Zíral jsem ven z okénka spolujezdce a sledoval, jak se kolem míhají pouliční lampy.

Damon zaparkoval auto na trávě a my zamířili dovnitř do domu jeho bratrance. Párty praskala ve švech. Vzduch byl těžký, prosycený pachem alkoholu a marihuany. Pár párů spolu šukalo na gaučích v obýváku přede všemi.

Prodral jsem se davem a šel do kuchyně pro něco k pití. Uviděl jsem Tessu, jak si povídá u lednice se skupinou holek. Jakmile si mě všimla, obličej se jí rozzářil širokým úsměvem.

„Ahoj bejby.“ Došla ke mně a políbila mě na rty.

„Ahoj.“ Upil jsem ze svého piva.

Na chvíli jsme zakotvili v kuchyni, ale z basů, které vibrovaly podlahou, mě začínala bolet hlava. Rozhodli jsme se s Tessou jít ven na zahradu. Našli jsme tiché místo u okraje lesa, dál od té hlasité hudby.

„Bavíš se?“ zeptala se Tessa a přistoupila ke mně blíž.

„Je to fajn.“ Opřel jsem se zády o velký dub.

„Líbilo se ti to dneska pod tribunou?“ Sjela mi rukama po hrudi.

„Jasně.“ Přikývl jsem.

Stoupla si na špičky a začala mě líbat. Polibek byl brzy žhavější. Její ruce sjely k mému pasu a začala mi rozepínat džíny.

„Víš, Calebe, byla jsem naštvaná, když jsem tě dneska ráno viděla a zjistili jsme, že nejsme osudoví druhové.“ Vytáhla mi ptáka z trenek a padla na kolena. Ovinula rty kolem mého ptáka a začala mi ho kouřit, aniž by ji zajímalo, kdo by zrovna mohl projít dvorem a vidět ji.

„Já taky, bejby.“ Zalhal jsem a bylo mi fuk, co cítí. Položil jsem jí ruku na zátylek a přinutil ji vzít si víc z mého ptáka hluboko do krku.

Kouřila mi ptáka celou minutu, než se odtáhla a otřela si sliny od pusy.

„Měli bychom se stát vyvolenými druhy a odmítnout ty osudové, až je potkáme.“ Tessa ke mně vzhlédla a oči se jí zalily nadějí.

Odstrčil jsem ji od sebe, zastrčil ptáka zpátky do kalhot a zapnul si poklopec. Žaludek se mi zkroutil hnusem. Nemohl jsem uvěřit, že to zrovna vypustila z pusy. Nespěchal jsem s hledáním družky hned teď, ale věděl jsem, že chci svou pravou osudovou družku. Měsíční bohyně nás nespárovala bezdůvodně.

„Tesso, já svou osudovou družku neodmítnu, až ji potkám.“ Řekl jsem jí upřímnou pravdu.

„Ale teď jsi se mnou. Ty víš, že si můžeš najít osudovou družku kdykoliv, ale přesto jsi tady a šukáš mě. Ty mě jenom využíváš.“ Tessa se postavila, překřížila si ruce na hrudi a snažila se ze sebe udělat oběť.

„Na mě tohle svinstvo nezkoušej. Využíváš mě úplně stejně, jako využívám já tebe. Nemysli si, že nevím o tom, že potom, co jsme si to dneska rozdali za tribunou, jsi šla a měla trojku s Gideonem a Vivian.“ Probodl jsem ji pohledem a poukázal na to její pokrytectví.

Ztuhla a pusa jí zůstala otevřená dokořán. Dlouhou chvíli neřekla jediné slovo. Zakroutil jsem hlavou, když mi došlo, že je načase od téhle toxické hromady svinstva odejít. Otočil jsem se k ní zády a vyrazil k lesu.

„Já tě miluju, Calebe!“ zaječela za mnou Tessa.

Zarazil jsem se. Nemohl jsem uvěřit vlastním uším. Neexistovalo, že by mě opravdu milovala. Chtěla jen získat ten status družky syna alfy.

„Ne, nemiluješ. Ne doopravdy. A já tebe taky nemiluju. Nikdy jsem ti to neřekl, Tesso.“ Prohodil jsem přes rameno a pak odešel do temného lesa.

Došel jsem hluboko mezi stromy a nechal svého vlka, aby převzal vládu. Kosti mi zapraskaly a svaly se přetvořily, jak jsem se přeměnil ve svého masivního černého vlka. Potřeboval jsem se proběhnout. Zhruba hodinu jsem sprintoval lesem a nechal chladný noční vzduch zklidnit mé nervy. Jakmile hněv vyprchal, přeměnil jsem se zpět do lidské podoby a oblékl si náhradní oblečení.

Měl jsem hlad, takže jsem se rozhodl jít do Macova bistra, místní kavárny, kam jsem běžně chodil. Většina středoškoláků tam v pátek večer obvykle vysedávala, ale to místo zelo naprostou prázdnotou, protože byli všichni na mojí oslavě.

Vešel jsem dovnitř a vybral si kožený box v zadním rohu. Ani jsem se neobtěžoval dívat do menu. Už předem jsem věděl, že si objednám burger a hranolky.

Zvonek nade dveřmi bistra zacinkal, když se otevřely.

Místnost zaplavila vůně a tvrdě mě zasáhla. Byla to ta nejomamnější, nejnávykovější vůně, s jakou jsem se kdy setkal. Sladká, dokonalá směs čerstvých pomerančů a zralých jahod. Okamžitě mi to ovládlo smysly. Srdce mi bušilo o žebra a vlk se dral do mé mysli, kde vyl v pradávném šílenství.

„Omlouvám se, že jdu pozdě. Ujel mi autobus.“

Byl to jemný a andělský hlas. Zněl povědomě, ale můj mozek byl tou zdrcující vůní příliš ochromený na to, aby dokázal zařadit, kde jsem ho předtím slyšel.

Trhl jsem hlavou vzhůru a v šoku pohlédl k přednímu pultu.

Stála tam ve vybledlé uniformě bistra Sienna. Ta samá holka, kterou jsem poslední rok šikanoval.

Byla mou osudovou družkou.

Sienna strnula v pohybu. Její pohled se setkal přes bistro s mým. Obličej jí zbledl a ruce se jí třásly. Hleděla na mě v čirém šoku. Také to cítila. Nepopíratelná přitažlivost pouta osudových druhů nás spojila napříč místností.

Vysunul jsem se z boxu, poháněn čistým instinktem. Postavil jsem se do plné výšky a zadíval se jí přímo do očí.

„Družka!“ prohlásil jsem nahlas.

Pak jsem udělal krok vpřed, abych k ní šel.