Pohled Nolana

Vůně večeře mě udeřila do nosu ve chvíli, kdy jsem prošel chodbou. Byla sytá, pikantní a naplnila celý vzduch, neklamné znamení toho, že v kuchyni úřaduje Gia.

Zdravotní sestra Nancy to sice myslela dobře, ale její vaření chutnalo jako karton ve srovnání s tím, co zrovna teď probublávalo na plotně.

Opíral jsem se o berle a opatrně postupoval krok za krokem.

Invalidní vozík byl konečn