Pohled Kaelie

Síň ozvěn byla tak plná, že jsem cítila žár každého těla v místnosti. Mramorovou podlahu zaplnily stovky alfů, bet, válečníků a jejich družek, a zraky jich všech se upíraly k místu, kde jsem stála po Dravenově boku. Vzduch voněl jehličím, vínem a mocí.

Přejela jsem pohledem to moře tváří... a našla jsem ho.

Můj otec.

Alfa Garrick stál mezi ostatními alfy a zoufale se snažil splynout