Pohled Kaelie

„Ach, zlato... já své sliby plním.“

Bez toho, aby ztratil byť jen vteřinu, jeho ústa znovu narazila do mých, drsně a tvrdě, jako by se mě snažil spolknout celou. Zasténala jsem mu do úst a svírala jeho ramena, a on mě líbal ještě silněji, jazykem hladil ten můj, škrábal zuby, ruce měl všude. Ucítila jsem, jak mi ze zad zmizela zeď, a najednou jsem byla ve vzduchu, jeho velké ruce pod