Dravenův pohled

Zíral jsem na ni, rozvalenou na mých prostěradlech jako každý špinavý sen, který jsem kdy měl, oživlý. Kaelia. Moje Kaelia. Rty oteklé z toho, jak mě sála, tváře zrudlé, bradavky tvrdé a žadonící po mých ústech. Stehna se jí ještě třásla z toho, co mi právě udělala, a kurva, jestli mě to znovu neudělalo tvrdšího než ocel.

Nemohl jsem čekat ani vteřinu.

Vrhl jsem se ústy na její rty