POHLED SILASE

Přibouchl jsem za sebou dveře ložnice tak silně, až v nich zarachotil rám.

Ten zvuk se rozlehl prázdnou palácovou chodbou jako výstřel, ale bylo mi úplně jedno, kdo to slyšel. Ať to klidně slyší. Ať celé to zatracené království ví, jak jsem zuřil.

Přecházel jsem po svém starém pokoji sem a tam – stále stejné tmavé dřevo, stejná masivní postel, stejné těžké závěsy, které blokovaly měs