Les je až příliš tichý.

K noční obloze se tyčí mohutné stromy a jejich větve se proplétají jako prsty kostlivce, takže zastiňují většinu měsíčního svitu. K tomu, abych viděla, ale měsíc nepotřebuji. Moje zostřené smysly zachytí každý pohyb ve stínech, každé zašustění listí pod našimi kroky, každý vzdálený tlukot srdce neviděných tvorů číhajících v okolí.

Valenova sestra se tmou pohybuje s naprosto