Svět přede mnou není skutečný – a já to vím. Přesto to ale působí jako opravdová realita.

Malá holčička, je jí tak pět nebo šest let, se chichotá a bosá s poskakováním hravě běží z vysoké trávě po louce vpřed ze z polní úsvitých dých u běhům. Vlasy ze zad po poskakováním tvoří v běhu do zad do copem a vlají u úbě. Stíhájí bílé s tlou a d za b k r v z p b.

„Au!“ z d p ze je no d t r b t.

„M!“ c u k