Alfa Valen

Vítr mi kvílí kolem uší, jak se řítím kupředu ve své vlčí podobě. Trvá to čtyři hodiny, ale ani jednou nezastavím. Uháním lesy, přeskakuji řeky a vyhýbám se stromům s sotva znatelným šelestem. Když dorazím na odlehlé místo za vysokými živými ploty, proměním se zpět do lidské podoby a obléknu si čisté šaty, které jsem si schoval do vaku.

Hruď se mi zvedá a klesá jako lapené divoké šelmě,