Inkoust se neustále proměňuje a skládá se do slov, jež působí jako jeho hlas šeptající mi do ucha.

Drahá Zojo… Vím, že jsme ti s matkou dali jméno Anya, ale Zoja se k tobě z nějakého důvodu hodí lépe. Kdokoli ti to jméno dal, udělal dobře – nese v sobě sílu nezávislé ženy, kterou ses stala bez pomoci mé i tvé matky. Proto věz toto: jsem na tebe hrdý. A vím, že tvá matka je na tebe hrdá také.

Ruce