Dante

Rázoval jsem uprostřed Vittoriina sídla s telefonem pevně přitisknutým k uchu a vyzvánění se ozývalo hlasitěji než kroky jejích mužů prohledávajících dům kolem mě.

Nic.

Zase.

Zatnul jsem zuby a vytočil číslo znovu, přecházel po mramorové podlaze a těkal očima ke schodišti; po zemi se ještě povalovaly střepy rozbitého skla z dřívějšího boje. Telefon zazvonil. Jednou. Dvakrát. Čtyřikrát.

Hlaso