Vittoria

Ve vzduchu visel pach kouře, těžký a štiplavý, lepil se mi na šaty, na kůži – na celé mé tělo. Za mými zády doutnaly a hořely trosky našeho rodinného sídla, ale oheň, který zuřil ve mně, plál silněji než cokoli, co by kdy dokázali rozpoutat Viscontiové nebo Giacomo. Vtom zazvonil telefon.

Věděla jsem, kdo to je, dřív než jsem se vůbec podívala na displej. Sevřela jsem přístroj v dlani tak