Vittoria

Smích z jídelny dozněl jako doznívající melodie a dům ztichl. Carmela mě přiměla zůstat s tím, že potřebuje „dámskou chvilku“, což byl ve skutečnosti eufemismus pro to, že mě chtěla co nejlaskavějším způsobem vyzpovídat ohledně mých zásnub.

Dante odešel s Cassianem a Marcellem vyřídit hovor od jednoho ze svých mužů, a tak jsem seděla v Carmelině salonku – samé slonovinové závěsy, tlumená