Vittoria

Vítr bičoval auto a přinášel s sebou stopy mořské soli. Dante chtěl jet vyhlídkovou trasou, ale mně to bylo upřímně jedno. Nezáleželo na tom, kudy jedeme; po našem společném ránu se mi stále točila hlava.

Než jsem se nadála, sevřel mou ruku ve své, prsty ovinuté tím způsobem, který mi pokaždé rozbušil srdce o něco hlasitěji. Přitiskla jsem dlaň k jeho a vyhřívala se v teple jeho kůže.

„Cí