Dante

„Tys udělala co?“

Ta slova ze mě vyletěla ostřeji, než jsem zamýšlel, a prořízla ticho v místnosti jako břitva.

Vittoria ani neucukla.

Ani nemrkla.

Stála naproti mně, klidná jako vždy, jedním ramenem se lehce opírala o komodu, jako bychom probírali něco tak banálního jako plány na večeři, a ne… cokoliv z toho, co mi právě tak ledabyle vpálila do dne.

„Vyřešila jsem to,“ řekla.

Vyřešila.

Zíra