VANYA

Torin před chvílí opustil pevnost kvůli zasedání rady starších. Sledovala jsem, jak mizí na konci chodby, a pak jsem se otočila k jeho komnatě. Dveře měl pootevřené, přesně tak, jak je nechal.

Tiše jsem vešla dovnitř.

„Torine?“ zavolala jsem.

Hlas jsem měla tichý, důvěrný. Místnost zůstávala němá. Žádná odpověď, žádný pohyb, nic než nehybný klid komnaty.

Zavřela jsem za sebou dveře a postoup