MAEVIA

Zůstala jsem po Torinově boku před soukromou komnatou, zatímco otevřenou chodbou s výhledem na útesy nad přístavem profukoval mořský vítr. Ze spodních pater sídla Cove Hall k nám slabě doléhala hudba; urození hosté se dole bavili a neměli sebemenší tušení, k čemu se schyluje.

Torin si pevně založil ruce na prsou a pohlédl ke dveřím komnaty.

„Zacházíš příliš daleko, Maevio,“ namítl. „Něčeho