Tobias stál jako přimrazený, oči vytřeštěné v neschopnosti pobrat děsivý pohled na svou zajatkyni, která vzpřímeně a při plném vědomí seděla na posteli. Než jeho mozek stačil zformulovat byť jen jediný výkřik, v tlumeném světle hotelového pokoje se smrtící rychlostí cosi zablesklo. Valerie mrštila dlouhou tenkou stříbrnou jehlu přímo ze svého rukávu. Ostrý kov se s děsivou přesností zaryl hluboko do konkrétního akupunkturního bodu na jeho krku. V jediném zlomku vteřiny jeho tělo ztuhlo. Tobias se skácel k zemi a dopadl na koberec jako dřevěná loutka, které bez milosti přestřihli vodicí šňůry.

Valerie překročila jeho těžké tělo a pohrdavě si odfrkla. „Opravdu sis myslel, že mě převezeš? Nejsi nic než ubohá loutka, co se snaží o ubohou pomstu pro Camillu.“

Díky letům vyčerpávajícího lékařského a toxikologického výcviku pod vedením legendárního mentora si její tělo vybudovalo vůči chemickým sedativům podmíněnou imunitu. Pouze zpomalila dech, sehrála roli bezbranné oběti a nechala se sem donést jen proto, aby odhalila jeho celkový plán. Očekávala strůjce tahajícího za nitky ze stínu. Místo toho našla poblázněného hlupáka s k smíchu naivním nápadem.

O pouhých pár okamžiků později cvakla těžká klika dveří. Do pokoje vtrhl gigolo, kterého Tobias najal výhradně proto, aby ji zneuctil, a těžce oddechoval nedočkavostí. S odporným úsměvem si rozepínal kožený opasek a namířil si to přímo k posteli. Valerie se proměnila v rozmazanou šmouhu. Elegantně uhnula jeho prudkému výpadu a druhou stříbrnou jehlou mu přejela po odhalené šíji. Jeho motorické funkce okamžitě vypověděly službu. Gigolo se zřítil na koberec hned vedle svého zaměstnavatele.

Valerii odporná povaha jejich plánu hluboce znechutila, ale vyhlídka na psychická muka ji pobavila, a tak se pustila do práce. S chladnou výkonností rozepnula Tobiasovi drahou značkovou košili a svlékla ho. Popadla oba bezvědomé muže a vytáhla je na honosnou matraci. Naaranžovala jejich bezvládné paže a nohy tak, že je propletla do jednoznačného, nerozpletitelného objetí, které nenechávalo žádný prostor pro fantazii. Tváře jim přitiskla k sobě, kůži na kůži. Vytáhla svůj mobilní telefon a z několika úhlů pořídila desítky kompromitujících fotografií ve vysokém rozlišení. Digitální soubory odeslala přes šifrovaný signál proslulému vlivnému tvůrci z internetového podsvětí, čímž zajistila, že Tobiasova pověst bude do svítání na veřejnosti totálně zničena.

Schovala telefon a chystala se vykročit ze dveří. Chodbou však zaduněly těžké, synchronizované kroky, které rozechvěly i podlahová prkna.

„To je ten pokoj, pane Thorne. Číslo 6806.“

„Vyrazte dveře.“

Valerii zasáhla vlna paniky. Declanův nezaměnitelný baryton pronikl i skrze tenké dřevo. Kdyby ji v tomto apartmá přistihli vedle znehybněných mužů, její maska nevinné dívky by se v mžiku rozpadla na prach. Horečnatě přelétla pohledem po spoře zařízeném pokoji. Jediným možným únikem bylo velké otevřené okno na protější zdi. Přiběhla k němu a odhadla brutální, sedmi až osmimetrový sráz. Přímo dole na nádvoří se třpytila hladina hotelového bazénu.

Obrnila se odvahou. Dveře apartmá povolily pod nárazem zvenčí a s ohlušujícím třesknutím narazily do zdi. Právě ve chvíli, kdy za ní praskalo dřevo, se Valerie vymrštila do prázdna.

Declan vpochodoval do pokoje jako vrcholový predátor na lovu. Jeho ledový pohled přelétl po chaotické scéně. Zíral na dva polonahé muže na matraci bez jediného záchvěvu emoce. Callum stál těsně za ním, ochromen naprostým šokem. Elitní osobní strážci se rozptýlili po apartmá a prohledávali každý kout a stín ve snaze najít svůj cíl.

Jeden ze strážců zahanbeně sklonil hlavu a ohlásil tu děsivou, nevysvětlitelnou skutečnost: „Pane Declane, nenašli jsme po paní Thorneové žádné stopy.“

Callum zavrtěl hlavou, ve tváři vepsaný urputný odpor k takové absurditě. „Jak by tu nemohla být? Informace potvrdily, že ji donesli přímo do tohoto pokoje!“

Právě v tomto vypjatém okamžiku nepochopitelného rozporu proletěl pokojem silný závan větru. Večerní vánek nadzvedl těžké bílé závěsy, látka se vzdula dovnitř a odhalila otevřený, nechráněný okenní rám, který na ně zíral z protější stěny.